Texty: Plzeň, Amceth – Vl. Gardavský: Amceth hraje nadčasové drama (Heda Gablerová). Plzeňský deník 6. 12. 2013, s. 8

Podtitul:
Divadlo Dialog uvádí hru Henrika Ibsena Heda Gablerová v režii Ireny Velichové.
----
V Dialogu je k vidění Ibsenovo nadčasové drama

Když se řekne Ibsen, znamená to v herecké hantýrce, že se hra táhne, že se představení klopotně ubírá kupředu. To však ani v nejmenším neplatí pro inscenaci Ibsenovy Hedy Gablerové neprofesionálního divadla Amceth uváděné v plzeňském Divadle Dialog. Ta v artistní a přitom sdělné režii Ireny Velichové spíše potvrzuje názor francouzského kritika Michela Cournota, že Ibsen je bůh divadla.
Henrik Ibsen psal svá nadčasová dramata v 19. století, jeho nelítostní vizionáři, zoufalí zkrachovanci a v neposlední řadě silné ženské postavy stále rezonují s atmosférou současné doby, byť dnešní reálie jsou již značně odlišné. Jedna z posledních autorových her Heda Gablerová patří bezesporu k vrcholům jeho tvorby. V době svého vzniku byla považována za skandální kvůli amorálnosti vášnivé hlavní hrdinky. Spisovatelovy rodinné poměry nebyly v oněch časech prý ani trochu harmonické, a tak se vytrácí dramatikova víra v ženu, která by muži byla vzpruhou a povznesla by ho výš, F. X. Šalda vidí v Hedě rekyni nemocnou a disharmonickou skrz naskrz.
Irena Velichová jako režisérka i jako představitelka titulní role pojala hru jako „analytické drama o touze vyhnout se nevyhnutelnému“ a svou postavu smířlivěji jako člověka nespokojeného se životem, ve kterém by vše mělo být trochu jinak a trochu lepší. Hraje se na otevřené simultánní scéně plné knih a židlí se všemi herci rozesazenými po stranách jeviště a drama výmluvně předznamenává zhroucení protagonistky při jejím prvním vstupu na scénu při pohledu na svoji fotografii s otcem, zesnulým generálem, lemující po celou hru horizont. Heda byla vždy zvyklá společnost ovládat, nyní se ocitá v kleci, když se provdala za až příliš očividně lidsky nevyzrálého, dětinsky roztěkaného historika umění Jorgena Tesmana (Ondřej Sloup), který jediný byl ochoten jí být láskyplnou oporou. Heda se chová neuctivě nejen k němu, ale také k nešťastné spolužačce Tee Elvstedové (Soňa Kratochvílová), která se úporně snaží být někomu užitečná, a rovněž k svému někdejšímu nápadníkovi z nižších společenských vrstev, zasmušilému Eilertu Lovborgovi (Jan Doležal). Vyhledává spory i s manželovou staropanenskou sestřenicí Julií Tesmanovou (Marie Chmelíková) a irituje jí i nad věcmi se pohybující doktor Brack (Zdeněk Čermák) upřednostňující „trojúhelníkové záležitosti“. Od prvních replik však Velichová možná zbytečně zdůrazňuje tragický rozměr svojí postavy. Sympaticky prostořece dění komentuje služebná Berta (Tereza Čermáková).
Znalost dramat Henrika Ibsena by měla patřit k všeobecnému vzdělání, autor je přitom v Plzni inscenován sporadicky, a tak lze jen doufat, že hra bude v Divadle Dialog hojně navštěvována.

Vladimír Gardavský