Texty: Pivín, Větřák - O založení pivínské Divadelní společnosti Větřák z pera Jiřího Vrby:

O založení pivínské Divadelní společnosti Větřák z pera Jiřího Vrby:

„Vážení přátelé, vážená sešlosti, milí hosté – dovolte mi , abych vás tu všechny co nejsrdečněji přivítal v Pivíně v dnešní slavnostní den – Sjezd rodáků.
Tento den se dá bez nadsázky nazvat státním svátkem obce Pivín .
Jak jistě všichni víte v každý státní svátek pronáší náš pan prezident svůj slavnostní projev – proto i mně, kteří mě neznáte - jsem taky PREZIDENT, připadl tento nelehký úkol - napsat a přednést Vám slavnostní projev prezidenta, že?
Přátelé, dovolte mě abych Vás seznámil s hrdinstvím několika odvážných pivínských občanů, kteří se bez ohledu na to, jaké je venku sychravé počasí prvního prosince L.P.1991 teple oblékli a vypravili do pivínské hospody Na Zóle. Zde je samozřejmě nečekalo nic dobrého – nezdravé zakouřené prostředí, obrovské pokušení ke konzumaci přeslazené americké cocacoly, nicméně bylo v tomto hostinci tepleji než venku – bylo měřením doloženo, že zde nemrzlo i když v důsledku silného mrazu šly jen stěží otvírat dveře.
Hostinec v kritickou dobu byl doslova přeplněn občany , kteří zde nedělali nic jiného, než pili pivo, zatím co naši hrdinové sem přišli, aby v nápadně nenápadném prostředí založili první divadelní společnost v poválečné éře v Pivíně vůbec. Tak u jediného volného stolu u dveří na záchodek se sešli František Sedlák, Tomáš Nedbal, Mojmír Filka, Jaroslav Hýžďal a moje maličkost.
Seděli jsme a rokovali u kulatého stolu se čtyřmi rohy a igelitovým kostkovaným ubrusem. Abychom byli nenápadní a nikdo se do nás nemontoval, popíjeli jsme rovněž pivo. Vzpomínám si, že pouze Mojmír Filka si dal velkou kofolu – se zásmažkou.
Založení společnosti nám šlo velmi rychle,už po druhém pivu jsem byl navržen na prezidenta a když sem dal nějaké rumy, tak jsem byl okamžitě po čtvrtém kole prezidentem zvolen. Na co jsme však nemohli hned přijít, byl název společnosti – ne že by nás nějaký název nenapadal, ale žádný z nich by neprošel – namátkou : Okenná, Záhumenka, Zgarbák, Paláši,
JZD – Jednotné zemědělské divadlo, ROH – revoluční ochotnický herberk.
Až tu pojednou se hustým kouřem hlemýždím krokem prodral k vypínači hostinský Zdeněk Peštuka – tenkrát důvěrně zvaný – ŠNEK –
a zapnul ventilátor. V tom , zřejmě František Sedlák, nebo Tom. Nedbal, dodnes o tom vedou historikové spory, zvolal - větřák. Celá hospoda začala skandovat Větřák, Větřák, Větřák.
Přátelé, v tuto pro nás historickou chvíli, jsme my nenápadní hosté od stolu u záchodku věděli, že jedině Větřák může v našem hostinci změnit těžké nedýchatelné ovzduší.
A věřte, že tento případ je pravdivý, stal se 1. prosince L.P. 1991 v hostinci Na Zóle a zaznamenal jej Jiří Vrba.“