Texty: Kácov: GEBELL, Bernard, ex www.kacovskybeh.cz

Bernard Gebell (1838 – 1914), byl synem zámeckého lékaře v Kácově Františka Gebella. Pro ochotnické divadlo v Kácově vytvořil v roce 1863 oponu s dobovým zobrazením městečka. Opona malovaná klihovými barvami je o rozměrech 550 x 220 cm a navinovala se na válec. MUDr. František Gebell (1808 – 1876) byl rodem Francouz, jenž vystudoval na jagellonské univerzitě v Krakově. Účastnil se vojenského tažení maršála J. J. Radeckého z Radče do Itálie (polní tažení v letech 1848 – 1849) jako vojenský lékař. Na zpáteční cestě se dostal do Kácova, kde také zůstal. Zde se zapojil do spolkového dění, působil jako předseda divadelního spolku a i jako čelný funkcionář hasičského spolku. Bernard Gebell vystudoval reálku v Praze a pak přestoupil na hospodářskou školu. Pracoval jako hospodářský úředník na císařských panstvích v Buštěhradě, Jenči, Zákupech, České Lípě a v Kácově. Za svých studií v Praze navštěvoval některé malíře, hlavně Fr. Ženíška. V rodině lékaře Františka Gebella bylo hodně dětí (děti v této rodině dostávaly jméno podle toho jak šla abeceda: Antonín, Bernard, Cecílie, Daniel, Eduard, František, Georg), přesto řada z nich studovala v Praze. Studium na umělecké škole nebylo nejjistějším životním zajištěním. Proto asi malířství zůstalo pro Bernarda Gebella jen zálibou na celý život, zálibou, ve které nebyl odborně školen. Z děl Bernarda Gebella je uváděn oltářní obraz Narození Páně, který namaloval v České Lípě. Pro kácovské ochotnické divadlo ještě namaloval dva postranní portály s poprsím V. Hálka a V. Vlčka, které se nedochovaly. Bernard Gebell a Václav Vlček, rodák ze Střechova a pozdější vydavatel časopisu Osvěta, se osobně velmi dobře znali. Ve svých vzpomínkách na gymnaziální léta z února 1856 V. Vlček uvádí, že se obě rodiny navštěvovaly a jejich děti spolu putovaly z Kácova do Prahy. Bernard Gebell zemřel v Praze a je pochován v rodinném hrobě na hřbitově v Kácově. Místo je lokalizováno jako čtvrtý hrob u zdi vlevo od hlavního vchodu. V Kácově si během času pořídili oponu novou a původní postupně putovala po okolních obcích. Velkou hrou náhod a zejména trvalým úsilím tehdejšího učitele Karla Hazuky se v roce 1954 vrátila z Polipes zpět do Kácova. Dílo bylo v r. 1955 restaurováno akademickým malířem Josefem Krčilem z Kutné Hory. Dnes je centrální část o rozměrech 175 cm x 395 cm vystavena v zasedací síni Obecního úřadu v Kácově.
http://www.kacovskybeh.cz/Historie-mestysu-Kacov/Osobnosti-Kacova/