Texty: Železná Ruda, František Strnad: Nepohádka o českých loupežnících. Viktor Zmožený a další loupežníci. 2013

František Strnad: Nepohádka o českých loupežnících. Viktor Zmožený a další loupežníci.
Čl. in Parlamentní listy, 25.3.2013

Divadelní parodie baví západní Čechy
Jen si přečtete leták, a víte, na co jdete. Divadelní postava Viktor Zmožený mluví za vše. Zvláště, když se dílko jmenuje Nepohádka o českých loupežnících. Hra amatérského souboru z Železné Rudy baví občany městeček a vesnic Plzeňského kraje. Nadšení diváci ryčí nadšením a aplaus by mohlo závidět i profesionální divadlo.

Šumavský rodák František Strnad, režisér a autor v jedné osobě, napsal dvouhodinovou hru, která je na jedné straně k popukání, na straně druhé však člověka mrazí. Autor spojil postavy loupežníků z různých pohádek, trochu upravil jejich jména a způsob obživy. K nim přiřadil „loupežníky“ současné a dal vzniknout komedii o komedii dnešního života. Děj zavede přítomné diváky nejen na Šumavu, ale i do hlavního městečka – a „kupodivu“ až na daleké exotické Bahamy…
Je potřeba se zamyslet nad dnešní dobou

“Chci pobavit diváky neformálním způsobem a přimět ty vnímavé k zamyšlení nad dnešní zvláštní dobou,“ řekl pro ParlamentníListy.cz autor František Strnad. „Na jedné straně vidím, jak se lidé smějí a jak na dobu představení zapomenou na skepsi a starosti, ale po skončení přemýšlejí a srovnávají. Je neuvěřitelné, jak hru lidi na malých městečkách a vesnicích, v sálech zapadlých hospod, sokoloven a kulturáků přijímají. Kam přijedeme, je vyprodáno. To člověka samozřejmě velmi těší…“

Zatím největší města, kde se Nepohádka hrála, byly Klatovy a Stříbro na Tachovsku. Soubor má samozřejmě ambice prorazit i do větších sídel – snad se jim to přes velké nájmy a někdy i byrokracii povede a lidé tak uvidí pohádkové bytosti - Rumdajse, Farku, Romtranda a nebo na agenta Nerada, zástupce ctihodné policie a další postavy.
Amnestie á la Havel také uspěla….

Nutno říci, že se nejedná o první počin Františka Strnada, který by sice již mohl jako důchodce odpočívat a věnovat se svým zálibám ve sběratelství a pivovarnictví, jenže tomu tak zdaleka není. Jedná se již o pátou hru – v loňském roce „bodovala“ u diváků jeho Amnestie – hra o tom, co se stalo, když Václav Havel po zvolení prezidentem tehdy ještě Československa pustil na svobodu tisíce a tisíce vězňů. Ta se stala rovněž velmi úspěšnou hrou a železnorudští ochotníci s ní sjezdili před deset vesnic a městeček v regionu.

I samotný soubor má zajímavou a nelehkou historii. Začínal v 60. letech minulého století a od estrád se vyšvihl až po známá díla, která ovšem byla satiricky upravena na místní poměry. A i zde je vidět mimo jiné ruka Františka Strnada – Penzion Lucerna, Lež nemá nohy a další. Po „sametové“ revoluci ubylo volného času, ale především soubor ztratil své zázemí – ze sálu se jak to bylo v tehdejší „zlatokopecké době“ v Železné rudě klasické – stalo kasino a soubor „oživl“ až po dlouhých 23 letech.

O to je však jeho návrat velkolepější. Někdo může říci, že se jedná o „angažovanou“ hru, satiru, parodii, ale nechme těchto odborných termínů, protože o úspěchu mluví právě stovky a stovky lidí, které mnohdy se slzami v očích tleskaly hře, jež je výpovědí o životě v tomto státě.

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Viktor-Zmozeny-a-dalsi-loupeznici-Divadelni-parodie-bavi-zapadni-Cechy-266877