Texty: SOPROVÁ, Jana: Zápisky z Mladé scény 2012 - Hledání přítomného času. AS 4/2012, s. 19-24.

Liberecký soubor Po přechodu přišel se sympatickým autorským projektem nejen o Hledání přítomného času, ale také sebe samých, ceny přátelství a jakési přirozené lidské pospolitosti. Byť se zdaleka nejedná o téma původní, možná intuitivně zachycuje autorka základní model příběhu (v němž nalezneme vzdálenou inspiraci sci-fi a fantasy příběhy). Zjednodušeně řečeno, vypráví se o tom, jak se tři se životem nespokojení a egoisticky zaměření teenageři nezávisle na sobě ve snu přenesou nejprve do bezbřehé nicoty a poté jsou zavedeni andělem-průvodcem do pouště, kde mají za úkol nalézt sami sebe, aby takto „napraveni“ mohli být vráceni zpátky do života. Počáteční neshody a demonstrativní odchody jednotlivců nakonec z nejrůznějších důvodů utuží jejich přátelství (ale spíše spojenectví), s kterým čelí nepřátelskému okolnímu světu. Některé momenty příběhu jsou diskutabilní, stejně jako práce se scénickými artefakty (velkou diskusi vzbudila především studna, která v závěru jedné z epizod „odešla“ ze scény). Stejně ambivalentní a výkladově nejisté je zjevení Anděla či Klauna, který se zpočátku zdá být zdejším vládcem, ale vzápětí se ukáže, že je naopak vězněm. Východiska příběhu jsou tedy zajímavější nežli samotné scénické provedení. V něm se ukazuje nezkušenost týmu, který nedokáže témata zpracovat s větší invencí (chvílemi máme pocit pouhé deklamace textů a obecné rozpačitosti, kudy příběh vést), a tudíž sám sebe občas zavádí do slepé uličky.