Texty: SOPROVÁ, Jana: Od baroka k postmoderně (CP Loutkářská Chrudim 2012) – Mordyjepardyjesaprlot. AS 4/2012, s. 26–32

Loutkové divadlo v Boudě
Mordyjepardyjesaprlot
Zpracování známé pohádky vychází z textu Jiřího Žáčka a dodržuje jeho svéráznou poetiku. Na téměř prázdnou scénu 4x4 metry, doplňovanou tu trůnem na stupňovitém minipódiu, tu dvěma keři, přenášejí herci lehkost vyprávěného příběhu do akce s loutkami. Ukazují, že loutka v jejich rukách dokáže v situaci, která to vyžaduje, být hbitější než živý herec. Je radost sledovat jemnou, detailní působivou hru nevelkých loutek (50 cm), které dokážou výmluvně sdělit situaci a cítění postavy třeba „jen“ náklonem hlavy. Několik variací na králův sestup a výstup po schodech z a k trůnu dokazuje dokonalou znalost práce s marionetami. Členové souboru dokážou prokazatelně spojit tradiční inspiraci se současným viděním, budovat přesně vedený a funkčně rozrůzněný temporytmus inscenace, gradovat dynamiku či vytvářet pozoruhodné variace jednoho a téhož motivu. Chvílemi se může zdát, že tak trochu tlačí na pilu (přílišná hlučnost dialogů), ale i to může být v kontextu děje funkční. Inscenace se stala jedním z favoritů soutěže a získala Cenu za inscenaci i doporučení na JH.