Texty: SOPROVÁ, Jana: Od baroka k postmoderně (CP Loutkářská Chrudim 2012) - Jak šiška nechtěla spadnout, Jak Stromouš střílel z borůvkového děla. AS 4/2012, s. 26-32.

Loutkový spolek Nitka, Písek
Jak šiška nechtěla spadnout, Jak Stromouš střílel z borůvkového děla
Dvě pohádky o lesních skřítcích a mluvící šišce většině diváků (od nejmenších až po dospělé) bezpochyby připomněly večerníčkové příběhy, od Křemílka a Vochomůrky po nadutého Pučmelouda. Jak se festivalové publikum shodlo, je to možná představení vhodné pro nejmenší děti, obsahově je však trochu problematické. Pohádky nejsou ani příliš zábavné, ani příliš logické, o dramatickém ději nemluvě. V první z pohádek dva skřítci touží po „šiškovém křoupání“, ale šiška odmítá spadnout s tím, že není zralá. Pidimužíci se ji k tomu snaží přimět spoluprací s dětmi (foukání, dupání). Nakonec šiška spadne a je snědena (poučení: Dočkej času?). Ani s druhým příběhem to není lepší – Stromouš chce dva skřítky vypudit z domečku, aby tam mohl bydlet, až si vzápětí na ně přiveze borůvkové dělo (leč není jasno, zda a proč se rozhodl domeček zničit, což se mu nepodaří) a nakonec je potrestán zlechtáním. Snaha o kontakt s dětmi a jejich zapojení do děje je chvályhodná, nicméně jinak příběh postrádá smysl a logiku.