Texty: Jičín, Historie divadelnictví v Jičíně - 3. část, 1921, 1922

Hana Fajstauerová:

1921
Rok 1921 začal přípravou dvou divadelních her Nová modla (režie B. Rys) a Pro víru (režie Fr. Obešlo).
Hra Pro víru se připravovala v únoru, ve stejné době se začínala zkoušet i novinka z Národního divadla R.U.R., která byla odehrána 10. a 11. května pod režisérským vedením B. Ryse v sokolovně. Bohužel tato utopistická hra Karla Čapka o třech aktech byla pro spolek finanční fiasko. Příjem byl sice výrazný, neobvykle vysoký, ale tentokrát nepokryl vysoká vydání 5505, 90 K. Deficit byl tedy 1952, 50 K.
Ve prospěch Červeného kříže se hrála na jaře veselohra o 4 jednáních v režii Fr. Obešla Zlatý Jiří, kterou napsali Balák a Vrbský. Dále se v první polovině roku hrály dvě jednoaktovky Z České domácnosti a O veřejném životě.
Dne 30. května zvolila valná hromada členy výboru, předseda (B. Rys) i místopředseda (A. Nesler) zůstali stejní. Všichni členové výboru svou funkci přijali, pouze Josef Matějka odmítl být jednatelem spolku. Režiséry se stali Břeněk Rys, Hynek Hüttel a František Šulc.
K výročí Aloise Jiráska si na 9. září spolek připravil v režii Hynka Hüttla Jiráskovu hru Otec (čistý zisk 1281 K). Sál byl vyprodán a velmi pochvalně byly zmíněny výkony herců Šulce, Tichého, Tiché a Brabcové. Hlavní kritika se zaměřovala na to, že před vlastními zkouškami chybí kritický rozbor hry, což způsobuje chybné pojetí úlohy samotnými herci.
V druhé polovině roku byla odehrána opět Jiráskova hra o třech dějstvích Kolébka, která byla provedena v sále sokolovny dne 19. října. Opět se objevily kritiky v souvislosti s ležérností smutně již proslulou režií B. Rysa. Na škodu tomuto provedení bylo rovněž, že tutéž hru s naopak velkým úspěchem sehrál ženský odbor národní demokracie v Jičíně o 11 dní dříve, rovněž v sokolovně.
Koncem roku nabídl majitel hotelu Praha spolku místnost, kterou ve svých prostorách nabízel pro členské i výborové schůze, také ke zkouškám i přátelským večírkům. Bylo možné zapůjčit i druhou místnost a to za náhradu otopu a osvětlení. Od konce roku byl tedy spolkovou místností a centrem hlavní činnosti právě hotel Praha.


Intimní scéna
Výrazným zásahem do vývoje ochotnické činnosti v Jičíně byla roztržka mezi členy spolku, která způsobila rozštěpení a v tomto roce vznik nového divadelního spolku s názvem Intimní scéna. Dne 31. října se konala její ustavující valná hromada. Spolek měl 20 členů. Členem spolku byl i Fr. Hylský, který v červnu spolek Tyl opustil. Redaktoři Krakonoše přivítali s velkou pochvalou nové ochotnické seskupení ve městě: „…požadavků vážných snah o pěstění krásy a umění za účelem výchovy ducha a srdce divadlem naprosto nevyhovovaly již od delší doby. Poměry, vytvořivší se v okruhu místních ochotnických družin a zejména ve spolku Tyl…“ (Krakonoš 23. 10: 1921)
Spolek vznikl 21. 10. 1921. Zakládajících členů bylo 30 (9 žen a 21 mužů). Ředitelem a režisérem se stal MUDr. Josef Mrňák, zubní lékař, předsedou a režisérem Fr. Obešlo, vrchní dozorce vězňů. Spolková knihovna čítala 105 svazků.


1922
První novou hrou byla 8. února Zavanetova hra Secesní manželství slečny Jacqueliny a samozřejmě se rovněž konaly zábavné členské večírky. Dne 13. 1. byla opakována z minulého roku hra Staré hříchy, tentokrát s daleko větším čistým ziskem.
Na konci března se konal v sokolovně ve prospěch místního odboru Ústřední matice školské Večer aktovek. J. K. Tyl předvedl v režii Al. Neslera hru J. Štolby Mezi umělci, dalšími ochotníky byly členové Osvětového sboru čsl. leh. dělostřeleckého pluku č. 51 a Osvětového odboru čsl. pěš. pl. č. 22.
Nejdůležitější akcí tohoto roku byla oslava desátého výročí existence spolku. Připravovala se oslava trvající několik dní. Termín slavnostního představení se několikrát měnil, nakonec se ustálil na datu 19. dubna. Jako slavnostní představení byla určena hra od Karla Scheinpfluga Gejsír. Výborná ocenění hereckých výkonů si zasloužili Tichá, Šulc a Buriánová.
Součástí oslav spolkového výročí byla na sokolském cvičišti programová slavnost, při níž byly sehrány dvě aktovky Prodaná láska a Jedovatý pavouk.
Tohoto roku začal spolek pravidelně z každého představení (dříve nepravidelně) odevzdávat 100 K ve prospěch jevištního fondu v eventuelní přístavbě Bia legionářů.
V říjnu se J. K. Tyl představil veselohrou od Algola Sandberga Hedvábné punčošky v režii p. Kozáka. Ze švédštiny hru přeložil jičínský učitel J. F. Khun. Tentokrát si spolek vysloužil pochvalné referáty, stejně jako za hru Tetřev hlušec ze dne 22. října.
V listopadu přidal Tyl hru od Stanley – Houghstona o třech dějstvích s názvem Tovární prázdniny za režie A. Neslera. Poslední hrou byl dne 20. prosince obraz ze života Gabriely Preissové s názvem Dvě ukolébavky, kterou spolek sehrál pro jičínskou opatrovnu.
Spory s Intimní scénou se projevovaly výtkami na stránkách místních periodik, ale i ustanoveními v rámci vnitřního uspořádání spolku. Členové Tyla nesměli účinkovat s Intimní scénou. V této době byl předsedou spolku Al. Nesler, místopředsedou Fr. Šulc, ve výboru byli Hynek Hüttl, Jana Sátrová, František Tichý, Karel Stuchlík, Bohumil Suchánek, Marie Kábelová, Karel Klouček a Josef Matějka. Režiséry byli zvoleni P. Kozák, Al. Nesler, B. Rys, Fr. Šulc a Boh. Suchánek.