Texty: Jičín, Historie divadelnictví v Jičíně - 2. část, 1913, 1918, 1919, 1920

Hana Fajstauerová:

1913
Na začátku roku 1913 byla mezi členy uspořádána tzv. krejcarová sbírka. Režisérem prvního představení tohoto roku s názvem Praha v Americe byl František Obešlo. Jednalo se o velmi náročnou operetu předvedenou v sále sokolovny. Celkový příjem z tohoto představení byl 35, 40 K a z této částky se ještě platil Sokolu nájem sálu.
Na Velikonoční pondělí pořádal spolek v hostinci U Novotných na Novém Městě Humoristický večírek. V režii Gustava Hlaváčka byla předvedena jednoaktovka Uhlíři a několik kupletů. Bohužel, ani z této činnosti nevzešel výrazný zisk, naopak spolek prodělal 4, 44 K. Ale i přesto obliba humoristických večírků stoupala a měly být pořádány každou sobotu.
Národně socialistický spolek Barák požádal spolek J. K. Tyl o sehrání divadla na den 4. května za náhradu 35 K, z něhož by se hradilo líčení a divadelní knížky. Režisérem byl opět Fr. Obešlo. O tom, zda se divadlo konalo, není ve spolkových záznamech zmínka.

Slibný rozmach ochotníků přerušila až první světová válka, během které spolek svou činnost neprovozoval.



1918
Již před koncem války svolal spolek divadelních ochotníků valnou hromadu. Po válce se všechny příspěvky sjednotily na 20 hal měsíčně, za stanovy a legitimaci 1 K. Předsedou se stal jičínský pekař a písmák František Filip, místopředsedou František Tichý a režisérem a pokladníkem František Obešlo. Režisér a nápověda se stali honorovanými členy spolku, při čemž režisér měl z každého představení obdržet 15 K a nápověda 10 K (od roku 1918 Jana Sátrová). Platnou součástí spolku byl opět sluha, kterému bylo vypláceno 5 K měsíčně a 15 K za každé představení. Změnou byla také dohoda s Tělocvičnou jednotou Sokol, která přislíbila, že spolek může používat bezplatně, pouze za náhradu plynu, místnosti v sokolovně k výborovým schůzím.
Pokladní hotovost byla k 28. 8. 1918 celkem 300 K. Ceny představení se pohybovaly od konce roku 1918 za křeslo 3 K, I. místa - 2, 20 K, II. místa - 1, 60 K, k stání v přízemí - 1 K, studenti, vojsko - 60 h.
Dne 30. listopadu konal spolek Mikulášskou zábavu, která měla již daleko radostnější zisk, než tomu bylo před válkou. Z čistého zisku 1067, 20 korun věnoval spolek 800 korun ve prospěch ošacení chudé mládeže.
Jako zahajovací hra byla na rok 1918 vybrána opět hra od J. K. Tyla, tentokrát Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Představení se konalo ve prospěch vdov a sirotků po padlých legionářích.
---
Fotografie Eugena Pokorného herců z představení Fidlovačka, 16., 18. a 22. prosince 1918. Obsazení: A. Mevaldová jako Mastílková, B. Lelková jako Lidunka, J. Kabelák jako Kroutil, B. Marek jako Jeník, A. Nesler jako Dudek, M. Brendlová jako Cibulková, J. Sátra jako Hvězdoleský, Sedlatá jako Klinkáčková, J. Matějka jako Hubínek, Fr. Obešlo jako Kozelka, J. Hytl jako Jammerweil, A. Dlouhá jako Markyta, Fr. Tichý jako Seveles, R. Válek jako Mareš a T. Lžičařová a E. Karpišková jako písničkářky (sbírka RMaG v Jičíně).
---
1919
Rok zahájil spolek tzv. Humoristickým večerem dne 25. ledna, na který se prodalo 300 vstupenek. Ve dvoraně sokolovny sehráli ochotníci krátké vtipné aktovky s názvy: Pokoj k mání pro svobodné pány, Šorfšicové, Satan z pekla na zemi apod.
Dne 7. března byl předsedou opět zvolen František Filip, místopředsedou Alois Nesler.
V této době se také spolek jičínských ochotníků stal součástí Ústřední matice divadelních ochotníků v Praze, což mělo mnoho výhod. Spolek nemusel platit provozovací právo a mohl hrát hry přednostně.
Prvním představením v roce 1919 bylo 20. dubna Návrat legionáře, které se hrálo v sokolovně ve prospěch Červeného kříže. Čistý zisk z tohoto představení byl 839, 77 K. Z této částky věnovali ochotníci Červenému kříži 100 K, pozůstalým po legionářích 50 K, fondu pro postavení nového divadla v Jičíně 100 K.
Čisté jmění spolku činilo v této době 529, 63 K.
Tento rok také ochotníci přišli s návrhem pořádat členské večírky. První večírek, kam měli přístup pozvaní hosté, se konal po divadelním představení Návrat legionáře (další 9. 5.).
V srpnu pořádali ochotníci zábavný večírek, kromě řady spokojených návštěvníků získali ochotníci z jeho pořádání pouze deficit 124 K. Kromě toho se účastnili i na Květinovém dni, který pořádala Chudinská komise.
Od října tohoto roku se mělo hrát téměř každých čtrnáct dní, především proto, aby se vědělo, že spolek žije. Sál byl zamluven na 4. října pro hru Květy v bouři, dále na 25. října pro hru Probuzenci. Sál byl ještě pro tento rok zamluven na 9. 11., 29. 11. a 25. 12. (na tyto dny byla mj. plánována hra Z manželského ráje). Kromě těchto divadelních představení se 6. prosince konala Mikulášská zábava v hostinci U města Hamburku.
Dne 23. listopadu proběhla na valné hromadě nová volba představitelů spolku. Předsedou se stal Dr. Břeněk Rys, místopředsedou Alois Nesler a režisérem zůstal František Obešlo. František Filip, bývalý předseda spolku, zůstal členem výboru, ale dlouhou dobu odmítal chodit na jeho zasedání.
Spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl se stal v prosinci členem Družstva pro postavení Masarykova divadla v Jičíně.
Koncem roku pořádal J. K. Tyl jako řada dalších jičínských spolků Mikulášskou zábavu, která proběhla 30. listopadu v sále hotelu Paříž, jejíž náplní byly dárky, program, tanec.


1920
Stále nutnější se ukazovala potřeba nového jeviště. Jednou z možností bylo požádat Sokoly o rozšíření dosavadního v sokolovně, druhou bylo podporovat vznik nové divadelní scény v Jičíně. Mimořádná valná hromada z 1. března 1920 schválila částku 20 000 K, kterou Spolek J. K. Tyl věnoval Sokolu. Spolek tedy podporoval obě možnosti, jak získat nové jeviště.
Další novinka znamenala, že režisér neměl brát žádnou hlavní úlohu, aby se mohl plně věnovat své práci režiséra. Současný režisér Fr. Obešlo byl tedy jmenován ředitelem scény a režii jednotlivých her měl mít vždy jeden člen výboru a s ředitelem scény se poté o všem dorozumět.
Koncem listopadu řešil spolek napětí mezi B. Rysem a K. Hylským. Josef Matějka opět žádal, aby oba měli na zřeteli zájem spolku a osobní věci ponechali stranou. Výsledkem sporu bylo, že Hylský spolek opustil.
Tento rok se také začala hrát pravidelněji dětská představení. Poslední týden v měsíci se vždy měl konat večírek pro členy.
Na konci října souhlasila Městská rada se zapůjčením Lidové čítárny pro schůze a zkoušky.
Dne 28. ledna sehrál spolek hru Zlatá rybka, 12. února hru F. H. Svobody o třech jednáních Poslední muž v režii A. Neslera. Čistý příjem byl 463, 15 K. Další představení s názvem Píseň života, bylo sehráno 29. února ve prospěch Masarykova divadla. Řada referátů o této hře byla velmi kritická. „Hráno bez pochopení, bez režijní ucelenosti, bezvýrazně, vlekle, k čemuž slabá znalost rolí značně přispěla.“ (Probuzení, 12. 3. 1920)
Na dny 19. 3. a 21. 3. připravily žákyně jičínských škol za podpory Spolku J. K. Tyl představení s názvem Pro tatíčka prezidenta!
V jarní sezóně 20. dubna hráli ochotníci v sokolovně komedii O. Wildeho s názvem Na čem záleží v režii B. Rysa a 13. května potom bylo sehráno představení Ten, co dostává políčky. Hra byla pochvalně zmíněna v tisku, především herecké výkony manželů Hylských. V podzimní sezóně se zkoušela a předvedla hra s názvem Libelula.
Podzimní schůze se konaly již v hostinci U Koubků.
Dne 1. listopadu bylo sehráno drama o 4 dějstvích Branislava G. Nušiče Pustina. Dále dne 20. 11. ochotníci představili žert Josefa Štolby o třech jednáních Mořská panna. V Krakonoši z 28. 11. byli chváleni Nesler, Hylská a Papírníková. Poslední představení hrál spolek 28. 11. pro děti. Všechny produkce režíroval Fr. Obešlo.
V letošním roce byl MUDr. B. Rys zvolen předsedou Vojanova okrsku divadelních ochotníků, jednatelem Jan Sátra, dlaždičský mistr, pokladníkem městský tajemník Fr. Šulc.