Texty: Černíkovice, stať Jarmily Hoškové, historie ochotnického spolku Kollár

Stať pro publikaci FÁK, Jiří a kol.: Historie ochotnického divadla na severním Plzeňsku. Vyd. Mariánská Týnice, Nadační fond spolu s Muzeem a galetrií severního Plzeňska 2006, 102 s.

Ochotnický spolek Kollár byl v obci založen 20. května 1923. Tehdejší Oběžník černíkovickým občanům z 2. června 1923 k tomu sděloval: „ V naší obci byl ustanoven ochotnický spolek. Doufáme, že dojde jeho založení plného pochopení a uznání a že budeme v díle započatém podporováni. Myslíme, že každý, otec i matka uvidí raději, když jejich dítko bude se učiti úloze mu uložené, než – li , když by seděl v hostinci a krátil si chvíli hraním v karty. Odpovězte si sami, které z uvedeného jest prospěšnější a užitečnější. Dejte jakékoliv smyšlení stranické stranou a staňte se členy spolku, který je složkou čistě vzdělávací… V celé řadě okolních obcí, kde spolky ochotnické jsou již dávno zřízeny, podporuje obecenstvo členstvo, které jest o dobrou věc se starati.“
Bohatá činnost spolku přinášela dobré ovoce. Za svého působení sehrál přes 30 her, hrál doma i v blízkém okolí a sál při představeních byl vždy přeplněn. Mimo svého kulturního poslání přispíval i ke zvelebování obce, a to i hmotně, když jeho finančním přispěním získala obec knihy pro místní knihovnu, stříkačku na stromy, váhu na dobytek a nemalou měrou se podílel na stavbě pomníku padlých v 1. světové válce.
Činnost ochotnického spolku se rozvíjela hlavně v zimním období. Důvodem bylo více času pro nacvičování her nežli v ostatních ročních obdobích, kdy jej místní ochotníci – zemědělci museli věnovat práci na polích. Vždy na Tři krále – 6. ledna se konala výroční schůze. Spolek sehrál ročně přibližně tři vážné, ale také veselejší lidové hry v době od masopustu do velikonoc, kdy se nekonaly taneční zábavy. Některé hry se ale hrály i v létě, a to na přírodní scéně. V lese „Oudoly“ byla sehrána „Kráska ze Šumavy“ a hrálo se také pod hradem Krašovem, a to společně se spolkem z Brodeslav, se kterým si při větším počtu obsazených osob ochotníci pomáhali. Tak byla např. sehrána hra „Kubata dal hlavu za blata“. Podobně spolu s dřeveckým spolkem byla ve Dřevci sehrána hra „Jiří Radim“. Maskérem byl pan Lajpert z Kožlan. Ochotnické divadlo tehdy patřilo k obohacení života a vyplnění volného času i vzájemnému setkávání lidí. Poslední nastudované představení měl spolek Kollár v Černíkovicích sehrát 19. 3. 1939. K tomu již ale nedošlo a po skončení 2. světové války spolek svoji činnost neobnovil.

Jarmila Hošková