Texty: CISOVSKÁ, Hana: Ostravské šupinky 2012 - 14. 4. 2012. Deník Dětské scény, č. 0., str. 26, 8.6.2012.

Ostravské šupinky 2012 - 14. 4. 2012
Po roce se opět krajská přehlídka dětského divadla konala ve společenském domě Labyrint v Ostravě-Třebovicích. Z městských kol bylo posláno celkem sedm inscenací. Letošní představení překvapila svou úrovní, takže tentokrát mohl lektorský sbor ve složení Jana Vozáríková, Jan Číhal a Hana Cisovská doporučit do širšího výběru na celostátní přehlídku Dětská scéna 2012 dvě inscenace.
První z nich zaujala již samotným výběrem předlohy. Povídku Ivana Vyskočila zpracoval s názvem Krátké vyprávění o Albertu Kyškovi, létajícím snu soubor Zuszka z Havířova ZUŠ Havířov. Za pedagogického a režijního vedení Hany Galetkové se soubor zhostil textu tvořivě, ale na druhou stranu citlivě s velkým respektem k autorovi. Podařilo se najít fungující klíč pro vyprávění skrze hru a zejména pohybovou akci. Děj je posouván pomocí „expertek na sny“ , které obstarávají také tzv. „instruktážní vsuvky“. Vybavenost souboru je na dobré úrovni, hráči jsou v kontaktu, jsou soustředění, pohybově vybavení a jsou si vědomi tématu, které sdělují. Problémem je čitelnost jádra inscenace - samotného příběhu o snu Kyškovi, který zaniká v ostatních jevištních situacích a instruktážních vsuvkách. Lektoři se rozhodli doporučit inscenaci na celostátní přehlídku mimo jiné také pro objevnou dramaturgii, která by mohla posouvat vnímání dětského divadla a inspirovat ostatní.
Druhou inspirativní incenací bylo zpracování předlohy B. Clavela O černém beránku a bílém vlkovi. Vybral si ji soubor Bum-Trach ZŠ s polským vyučovacím jazykem z Českého Těšína s vedoucí Marií Szymanikovou. Ke kvalitě představení přispěla dobrá volba předlohy a také výběr její kvalitní dramatizace Mirka Slavíka. Představení zaujalo především silou tématu a jeho jasným sdělením všemi divadelními prostředky. Děti zaujaly svou přirozeností a tím, jak jsou vtaženy do hry, svým soustředěním a jednoznačností ve sdělování tématu. Inscenace v sobě skrývá prostou, ale velmi pravdivou dojemnost, umocněnou duchem regionu Beskyd, do kterého je příběh zasazen. Problémem inscenace je nevyjasněnost a nejednoznačnost postav „lidí“ a jejich funkce v příběhu. Některé pasáže incenace se příliš opírají o slovo, jde poměrně o dlouhé dialogy mezi vlkem a ovečkou, které si žádají většího zdivadelnění. Pro citlivé a přesné zpracování tématu a sílu sdělení se rozhodl lektorský sbor doporučit soubor do širšího výběru.
Také další inscenace byly příjemným překvapením. O princezně solimánské se rozhodly hrát děti ze soubortu Mališci ZUŠ Ostrava Hrabůvka. Vedoucí Irena Schubertová měla šťastnou ruku při volbě předlohy K. Čapka v dramatické úpravě Šárky Štembergové. Na představení je vidět dlouhodobá poctivá práce, využívání metod a postupů vhodných pro tvorbu dětské inscenace, pomocí kterých mohou děti získávat zkušenosti s divadelním tvarem a rozvíjet další dovednosti. K příznivému vyznění připívala fukční scéna, jednoduché náznaky kostýmů, pohybové ztvárnění jednotlivých prostředí. Pro další práci zbývá prostor pro ještě větší tvořivou hru dětí, pohrávání si se situacemi a prostředími, jejich rozvíjení a dokreslování.
DDS Štěkadlo SVČ Opava se představil letos pásmem poezie s názvem Dobrý den. Příjemně hravé zacházení s veršem, dokreslované a povyšované pohybovou improvizací a komentářem oslovilo svou hravostí, lehkostí a vtipem. Lektorský sbor s potěšením konstatoval, že soubor urazil za uplynulý rok velký kus cesty směrem ke kvalitě divadelního tvaru. Za představením je vidět systematická práce vedoucího Daniela Kollmanna, která se odráží také ve zvyšující se kvalitě pohybových a mluvních dovedností dětí. Otázkou k zamyšlení zůstává samotný výběr textů, který působí velmi nesourodě a také je znát jistá disproporce mezi dětskými texty a věkem členů souboru.
Krátký známý text Juliana Tuwima Lokomotiva uvedl soubor Trio Fotušú ZUŠ Karviná. Interpretace založená především na rytmu a až voicebandové práci s hlasy nabízela možnost nadsázky a vtipu, kterou dokreslovalo pohybové zpracování ve stejném duchu. Po slibném začátku však trochu došel dech nápadům a drobný inscenační tvar nedospěl k očekávané pointě. Kvalitou je bezesporu souhra, pohybové uchopení veršů a smysl hráčů pro nadsázku a recesi.
DDS Vrchňáček ZŠ Opava přinesl pod vedením Romany Synkové a Karin Burkartové dramatizaci tří pohádek M. Mikulky pod názvem Pohádky s rolničkou. Interpretace textů oscilovala mezi žánrem pohádky pro děti (větší děti hrají pro malé) a jakousi studentskou recesí inspirovanou texty Mikulky. Inscenaci by prospělo přiklonit se k jedné z cest. Pozitivem představení byl náboj, chuť do hry a mladistvá energie. Velmi zdařilé byly některé situace, zejména ty, jež v sobě skrývaly onu nadsázku a studentskou recesi.
Již tradičním účastníkem přehlídek ostravska je soubor Střelky z Českého Těšína pod vedením Ivy Doudové. Inscenace nazvaná Co byste třeba do kozy neřekli byla pásmem textů různých autorů spojených podobným motivem. Kultivované a přesně provedené představení trpělo monotónním temporytmem a nevyjasněností tématu celé inscenace. Kultivovanost se projevovala především v pohybových a mluvních dovednostech dětí, což je velkým pozitivním přínosem práce tohoto souboru.
Společným rysem inscenací letošní krajské přehlídky je tendence obracet se k zajímavým a hodnotným předlohám (Vyskočil, Čapek) a hledat také zdařilé dramatizace (Slavík, Štembergová). Více než v loňském roce byly patrné tvořivé přístupy na cestě k inscenaci, založené na dobrých základech improvizací a také pokora při výběru předloh vzhledem k dovednostem souboru.
Setkání v Ostravě – Třebovicích bylo příjemným zážitkem. Děti i návštěvníci přehlídky našli dobré zázemí, inspirativní divadelní ovzduší (je to prostor, kde hrají dospělé amatérské soubory) a vstřícný postoj organizátorů. Těší mne, že Ostrava získala stálý prostor pro konání přehlídek a podobných setkání.
Hana Cisovská