Texty: Hradec Králové, KP WP 2012 - hodnocení členky lektorského sboru, básnířky Lenky Chytilové. Hromada, jaro 2012

Přednes, jak vidno, není zcela mrtev, ač mu konkuruje stále širší nabídka jiných volnočasových aktivit. Letošní účastníci přehlídky přišli s texty, které jim zjevně buď byly skutečně osobně a osobnostně blízké (z oceněných jsem takový pocit měla velice silně u Hynka Tejkla a Petra Hrudky), nebo aspoň proti nim neměli vážnější námitky a přijali je, aby udělali pedagogovi radost. Ta osobní spřízněnost ne vždy recitátorovi poslouží z hlediska „konkurenceschopnosti“ v porovnání s ostatními – generační texty kamarádů nebývají ještě žádné literární skvosty a poskytnou přednašeči omezenou šanci, ale jak bylo zjevné i letos, stojí jim to za to. Na druhé straně jedna účastnice přehlídky projevila vůči paní učitelce takovou vstřícnost, že se přes noc naučila (naučila? – no…) dlouhý prozaický text a ráno s ním vyšla na pódium… Ovšem ve „volné tvorbě textu“ nebyla sama, recitaci autorského textu bychom přece jen neměli zaměňovat za volnou improvizaci na dané motivy. Ještě závažnější (a jakoby rok od roku zjevnější) je minimální pozornost věnovaná technice řeči. Základní podmínkou komunikace je srozumitelnost – jak ale pochopit přenašečův záměr, když jen porotci nahlížející do textu na papíře mají šanci zachytit každé slovo? Zdá se, že tihle mladí nadšenci si ani neuvědomují, jak velice celému jejich vzletu a úsilí cosi předat, zaujmout publikum tahle „triviální přízemnost“ podřezává větev.
Nám porotcům ty dva únorové dny přinesly zajímavá setkání s osobitými mladými lidmi, kterým veškerý volný čas nepohltí facebook. Všichni zůstali na následný pohovor, a opravdu si s námi o výkonech svých i kamarádů povídali – tak doufám, že ty dva dny něco přinesly i jim.

Lenka Chytilová