Texty: CÍSAŘOVÁ, Miroslava. Alena Exnarová jubilující. Amatérská scéna. 2001, č. 6, s. 30

Alena Exnarová jubilující

Alena Exnarová není žádná amatérská herecká ani režisérská hvězda. Nepatří ani k těm, kdož se navenek rasantně prosazují a zviditelňují. Přesto je ale v amatérském divadelním společenství osobností známou. A rozhodně se jí sluší prostřednictvím Amatérské scény pogratulovat k jejím kulatinám. No jo, ale jak já to mám holka milá udělat, když my se spolu tak dobře známe. To se to pak píše těžko. Copak bude čtenáře zajímat co všechno jsme spolu propovídaly, co jsme u toho vypily, co jsme spolu vymyslely a jak jsme si své svatby odsvědčily? Možná že by je to i zajímalo, ale Amatérská scéna je plátek seriózní, tak uvedu především několik důležitých životopisných dat.
Alena Exnarová se začala divadlem zabývat již za svých studií na gymnáziu a její zájem vedl až k volbě vysoké školy. Vystudovala divadelní vědu na Filosofické fakultě v Brně. Brzy poté nastoupila v Hradci Králové do krajského kulturního střediska jako metodička pro divadlo. (Tehdy tam pro ten obor byli tři lidi - považte!) Dřív než stačila realizovat své plány, dala po několika neodborných zásazích do svých pravomocí a představ výpověď. Měla hlavu nejen chytrou a otevřenou, ale i horkou. Udělala ale dobře, protože po krátké nezaměstnanosti zakotvila v chrudimském Muzeu loutkářských kultur, kde pracuje dodnes a kde se posléze stala i paní řídící. Na amatérské divadlo však nezanevřela. Nestala se suchou badatelkou muzejní, ale naopak. Aktivně se zapojila ve východočeském regionu do všeho, co se v něm dělo. Patřila trvale k širokému okruhu spolupracovníků a já sama jsem ji po celou dobu co jsem později dělala metodičku využívala a zneužívala. O tom, že Alena měla (ostatně má i nadále) důvěru svých divadelních přátel svědčí i to, že v době raně porevoluční byla krátkou dobu i předsedkyní Volného sdružení východočeských divadelníků. Později se ale specializovala především na vydávání divadelního zpravodaje HROMADA, který jsme spolu začaly vydupávat ze země. Její aktivita v této oblasti, její obětavost i profesionalita byly nezastupitelné. Myslím, že právě tam upozornila na svůj talent odborně zdatně ale i poutavě amatérské dění zachytit slovem. Protože nikdy neztratila s tímto děním kontakt - absolvovala nejen přehlídky a různá setkání na území východočeského regionu, ale seč mohla účastnila se i vrcholových přehlídek národních - měla vždy o čem psát. Což trvá i dodnes. A tak se Alenka postupně dostala i ke svému specifiku v oblasti amatérského divadla. Mimo východočeské Hromady se zapojila a střídavě i dál zapojuje do redakcí festivalových zpravodajů. („Vysocký“ byl dlouhá léta její výhradní doménou.) A stala se i „specialistkou“ pro písemné přetlumočení názorů z interních porad porot národních přehlídek. Byla a je tak i osobou porotci velmi milovanou, protože je zbavuje břemene v časově vypjatém ovzduší přehlídek ještě psát. Není to záležitost jednoduchá, formulovat z těch diskusí, věcí otevřených a nedoformulovaných, mnohdy emotivně zabarvených a širokých, řádkově omezenou výpověď, která by tuto diskusi odpovídajícím způsobem reflektovala. Neznám nikoho jiného, kdo by to uměl tak dobře, jako Alenka (aniž by do toho např. projektoval vlastní názory). Nepamatuji se také, že by porotci byli někdy s jejími formulacemi nespokojeni. Až bude jednou někdo psát historii amatérského divadla, bude se muset zabývat i články Alenčinými.
Své individuální přání Alence bude řada z nás jistě formulovat sama. Řekla bych, že budou hodně osobní. Protože Alenka je fajn ženská a navzdory své zdánlivé nenápadnosti (nebo že by tichá voda břehy mlela?) zanechává u svých divadelních přátel stopy všelijaké, ale trvalé. I to moje přání nejosobnější bude proto doufám někde v klidu a při skleničce. Ale o jednom jsem přesvědčena. Alenek je nám třeba. I v amatérském divadle.
Miroslava Císařová
P.S. A víte, že Alenka mohla být i tou hvězdou hereckou? Pamětníci si ji možná upamatují v loutkové inscenaci Neposedný dům, kde v režii Honzy Merty uplatnila i tento svůj talent. Inscenace se dostala až na Loutkářskou Chrudim.