Texty: RICHTER, Luděk: Krajská dětská scéna 2012 v Děčíně - Maťko a blázni. Deník Dětské scény, č. 0., str. 14 - 15, 8.6.2012.

Bamblkejah ZUŠ Žatec: Maťko a blázni (autor P. Dobšinský, R. Huňatová, A. Urbancová, režie R. Huňatová).
Příběh o mladém páru, jehož sňatek chlapcova matka podmiňuje nalezením tří tak bláznivých manželů, jako jsou nevěstini rodiče, hraje dvanáct starších dětí živě a autenticky jen s pomocí náznakových kostýmů, několika rekvizit a čtyř židlí. Daří se jim hrát živě a autenticky i milostné vztahy či postavy dospělých a dobře je také začleněn celý chór. Inscenace má vtip i uměřenost, dynamizuje a rytmizuje ji ještě doprovod kláves. Za zkrácení a zhutnění by stála myší epizoda a zbytečně rozvleklé je i závěrečné vysvětlování fotografií dokazujících to, co už známe; místo toho by bylo ku prospěchu výrazněji vypointovat závěrečnou tečku. Hlavní rezervou je obsah zmíněných tří situací vzhledem k tematické zápletce. Maťko má najít tři páry stejně bláznivé, jako jsou rodiče děvčete. Její rodiče jsou však spíše mírně praštění, veselí svérázové, což se projevuje tím, že sedí na převrácených židlích a otec se snaží dosáhnout jazykem na vlastní loket, neb ho k tomu v hospodě vyhecovali. Naproti tomu prvý pár, pokoušející se krmit kuřata mlékem a pár třetí, jenž krmí myši, protože neví o existenci kočky, jsou typičtí ocourkovští nevzdělanci či pomatenci a pár druhý, vezoucí dceru na pohřeb, protože je nenapadne, že by mohla dostat ruku uvízlou ve váze ven uvolněním pěsti (což je navíc dosti banální řešení), je na hranici kocourkovské popletenosti a prosté nenápaditosti či nešikovnosti. Sjednocení by vyznění tématu velmi prospělo. Porota udělila souboru cenu za autentický herecký projev a doporučuje ji na celostátní přehlídku Dětská scéna 2012.