Texty: STROTZER, Milan: Tragikomické Lounské divadlení 2012 - Blbec k večeři. AS 20.4.2012.

T.M.A. divadlo z Terezína završilo soutěžní část přehlídky inscenaci hry francouzského autora arménského a židovského původu Francise Vebera Blbec k večeři v překladu Antonie Miklíkové. Hlavní hrdina Pierre Brochant, bohatý nakladatel, pořádá s přáteli velkou večeři blbců, na niž každý dovede svého kandidáta. Z klání těchto „blbců“, kteří samozřejmě nic netuší, vzejde na konci večeře vítěz. Jenomže Pierre Brochant na tuto svou zlomyslnost doplatí. Před jednou takovou večeří si pozve adepta na vítěze Françoise Pignona, aby si ho otestoval. Ten večer je však postižen tzv. houserem, chce Pignona odvolat, ale ten je už na cestě a přijde k němu do bytu. Pignon způsobí velký rozkol v Pierrově životě a nevědomky tak pomstí všechny zneužité „blbce“. Komedie je plná slovní i situační komiky, gagů a překvapujících situací i rozuzlení. Inscenace v režii a scénografii Evy Andělové staví na mimořádných hereckých schopnostech představitelů ústřední dvojice hry a odpovídajícím dobrém typovém obsazení dalších postav. Především však buduje inscenaci důsledně v duchu konverzační komedie, která ve vypjatých situacích přerůstá do frašky. Herecké nasazení ústřední dvojice hry je nevídané. Kreace Františka Hose v roli Françoise Pignona (cena) a Martina Soudského v roli Pierra Brochanta (cena) jsou ukázkou výsostné herecké práce v daném žánru. Nejsou osamoceni, dobře jim sekundují i další postavy hry, především představitelů mužských rolí, z nichž se nejlépe dařilo Jiřímu Kaiserovi v nepříliš vděčné roli Leblanca (čestné uznání). Aby bylo možné hovořit o vyrovnaných hereckých výkonech, bylo by zapotřebí zapracovat v duchu žánru na postavě Christine, Brochantovy manželky. V inscenaci dominuje František Hos svou schopností „sjíždět“ méně důležité pasáže a akcentovat podstatné, uplatňovat v přesném načasování slovní gagy, zhodnocovat a komentovat svou postavu či situaci, v níž se ocitá. Jeho nasazení je tak velké, že si v jisté fázi hry lze klást otázku, zda je možné dál postavu gradovat. František Hos prokáže, že je toho mocen. V inscenaci hrané bez přestávky, dochází (v místě, kde je přestávka předepsána), tj. při příchodu postavy daňového úředníka Chevala řečeného Kůň na scénu, k znatelnému zvolnění, které je nejspíše způsobeno škrty a upozaděním pro Brochanta nebezpečné a svízelné situace, v níž by mohly být odhaleny jeho daňové úniky. Rozehráním této situace by nejspíše bylo ono zvolnění méně očividné. Nicméně, i bez toho lze chápat tuto část inscenace jako peripetii, která umožňuje připravit výrazné finále hry. Velmi zdařilé je scénografické řešení inscenace, jehož autorkou je režisérka Eva Andělová, a to jak v úsporném leč vypovídajícím řešení scény, tak ve složce kostýmní.

Inscenace byla doporučena k výběru do programu celostátní přehlídky jako ukázka výjimečně zdařilého uchopení nelehkého žánru v podmínkách amatérského divadla a v ruku v ruce s tím pro nadstandardní ukázku herecké práce představitelů hlavních rolí. Získala cenu za nejlepší inscenaci přehlídky. Vedle již výše uvedených ocenění byla režisérka Eva Andělová obdařena cenou za režii.