Texty: Vysoké Mýto: místa působení ochotnických souborů

Průkopníkem divadelnictví se ve Vysokém Mýtě stal místní rodák, mladý student litomyšlského gymnázia A. V. Šembera, jenž v říjnu roku 1825 sehrál v hostinci „U zlaté koruny“ se svými přáteli přes úřední purkmistrův zákaz první ochotnické představení. Od roku 1845 hráli studenti ve městě v divadelním sále Lichtenbergova hostince na náměstí až sedmkrát do roka, některá představení i německy. Od roku 1846 ve městě působil také studentský ochotnický spolek „Imentomoráci“. V roce 1851 podali čeští příznivci dramatického umění žádost městské radě, aby bylo zřízeno stálé jeviště v nově postavené školní budově. Od roku 1862 ochotníci hráli v sále Panského domu na hlavním náměstí, a po jeho záboru městským úřadem v roce 1870 přemístili svá představení do sálu hostince „U bílého koníčka“ na Litomyšlském předměstí. Při požáru hostince koncem téhož roku plameny strávily i jeviště. Odmlka divadelní činnosti však trvala jen krátce, už v květnu 1873 tu ochotníci zahájili představení na novém jevišti; hrálo se však i jinde po městě, např. v domě Na střelnici. Z té doby - února 1872 - pochází i první myšlenky na postavení samostatné divadelní budovy. Iniciativa tehdejšího starosty města J. B. Tůmy však zůstala nenaplněna. Snad i pro tento neúspěch ochotnické aktivity v poslední čtvrtině 19. století pozvolna slábly; Spolek divadelních ochotníků tehdy zanikl a jeho fundus na přelomu století spravoval divadelní odbor Pěveckého spolku Otakar. V prvním desetiletí 20. století byla ochotnická představení hrána na novém jevišti v hostinci „U koruny“ a v Hanušově hostinci „U lyry“. V roce 1909 byl při dramatické sekci zpěváckého spolku Otakar zřízen samostatný fond za účelem shromáždění financí na výstavbu domu pro pořádání divadelních představení. Samostatný „Spolek pro zbudování a udržování divadla ve Vysokém Mýtě“ se ustavil až po první světové válce v dubnu 1918. Nedlouho poté v srpnu 1920 věnovali Spolku vysokomýtské rodačky sestry Weinfurtherovy pozemek na Pražském předměstí, s podmínkou, že této parcely bude výhradně využito pro stavbu kamenného divadla. Pro předpokládané vysoké náklady z tohoto záměru sešlo, ale Spolek ve hledání vhodného místa pro divadelní stánek neustával, až nakonec v roce 1924 zakoupil od pana Koláška hotel „Zlatá hvězda“ na témže předměstí s přilehlou zahradou. Po potřebné úpravě zahrady byl základní kámen k divadelní budově položen 5. října 1924. Realizace stavby, jejímž projektantem se stal vysokomýtský stavitel Vincenc Mašek a jejíž stavbu zajišťovala vysokomýtská firma „První orlická stavebna“, probíhala bez vážnějších potíží a dne 9. srpna 1925 tak mohla být nová divadelní budova odevzdána svému účelu. Náklady stavby se vyšplhaly na částku 750.000 korun. Slavnostní otevření divadlo obstarala hra Princezna Pampeliška, za účasti jejích autorů dramatika Jaroslava Kvapila a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. V divadelním sále bylo původně 448 míst k sezení a 130 k stání. Jeviště divadla bylo v zadní části rozšířeno do pozemku pana G. Weisse. Před divadlem obec zřídila chodník ze žulových kostek.
Ex: http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum.html?theatreId=492