Texty: DOBEŠ, Jiří: Den DNA. AS 2001, č. 5, s. 26 - 27.

Den DNA
13.10.2001 – 16:30 – do noci, Hradec Králové, Malšovický mlýn

V sobotu 13.října proběhla na samém kraji Hradce Králové, v mírně zpustlém objektu bývalého Malšovického mlýna čtvrtá tematická výstava „Čas“ hradeckého divadla DNO a jejich přátel – byl to takový DEN DNA.
A opět se ukázalo, co všechno se může dít na „kraji světa“, mimo centra, mimo oficiální prostory, bez podpory institucí, z radosti, z chuti, ve velmi provizorních podmínkách, jak pozoruhodně velké množství lidí to může zajímat a kolik z nich je nakonec nadšeno, uhranuto. Tyhle „události“ se objevují na mnoha místech republiky, ve vsích a na samotách, v menších i větších městech, jsou výsledkem nezištného snažení mnoha lidí – to, že jsou, mne naplňuje nadějí.
O divadle DNO je v poslední době dost slyšet i mimo jejich stálé stanoviště v Hradci Králové – vyhráli loutkářskou Chrudim, uspěli na Jiráskově Hronově, příjemně „obsadili“ a rozhýbali centrum města v rámci pardubických Ostrovů neklidu. DNO, zdá se, nemá přesné obrysy, takřka každý titul má jiné obsazení, objevují se v něm jiné osoby. Sami o sobě říkají, že jsou otevřená skupina divadelníků, hudebníků, výtvarníků, a vlastně kohokoliv.
V sobotu odpoledne přišlo do Malšovického mlýna více než 150 diváků a posluchačů, kteří se zde skvěle bavili až do pozdních nočních hodin. Program v třípatrovém objektu byl po jednotlivých patrech rozdělen na hudbu, výstavu a divadlo. Začínalo se venku „chodící kapelou“ divadla DNO (snaží se tak chodit po hradeckých marketech, odkud je stále znovu po několika chvílích, kdoví proč, vyhazují).
Pak už se pokračovalo uvnitř. DNO oprášilo svou drobnou loutkohru z dětských let Dalibor (klasici se museli obracet v hrobě, což ale divákům jistě nevadilo), zahrálo premiéru muzikálu Rybstory, předvedlo skoky na lyžích atd. atd. A samozřejmě se mísilo do takřka všech kapel, které zde vystupovaly (Efan Defan, Techtle Mechtle, ad.). Kromě DNA uvedly své dvě ročníkové práce studenti KLAD DAMU - loutkovo-pohybovou muzikálovou moralitu Krtek aneb Historky z podzemí v režii J. Havelky a klauniádu víceméně pro děti Ty já ahoj. Mimochodem studentem KLAD DAMU je i kamarád DNA Zdeněk Tesař, jehož rodině objekt mlýna patří. Jim jistě patří velký dík za to, že objekt pro takovouto akci zapůjčili (jen kdyby bylo více takových).
Celé odpoledne i večer moderoval, diváky přesouval a takřka všech produkcí se účastnil hlavní hybatel DNA Jirka Jelínek. Jeho humor, nasazení a bezprostřednost byly strhující. Ale samozřejmě není možné zapomenout ani na ostatní, celé to neohraničené DNO je skupina nadšených, ale také velmi nadaných lidí, kteří umí vytvořit hru-událost i z prodeje vstupenek a přesunu diváků v průběhu přestávky. Zdá se zcela jednoznačně, že v Hradci se po Nejhodnějších medvídcích formuje další výrazná skupina, o které - myslím si – budeme slýchat čím dál tím více.
Program, hudební i divadelní, včetně výstav, měl mnohdy až insitní charakter, což ale souvisí s tím, o co DNU jde, co je na DNU pozoruhodné – stejně jako na celém sobotním programu – bezprostřednost, schopnost vytvářet „události“, předávat divákům kvanta energie a příjemnou náladu. Za zaznamenání jistě stojí jejich humor, který je jemně absurdní, hravý a chytrý – až se člověk celý tetelí.
Jsem opět a zase užaslý, kolik je kolem nás milých a šikovných osob, které nám navíc jsou ochotny a schopny připravovat takovéto drobné svátky (a o co vlastně jiného v tom životě jde, že ano).
A proto chraňme si své Jelínky, svá DNA, když už jsou, pečujme o ně, ať nám nezajdou, važme si toho, že je máme. Vždyť by to také mohlo být i jinak…

Jiří Dobeš