Texty: Přívlaka, Sokol, kronika, části o divadle

Původní kronika Sokola byla za války zničena, dle dochovaných materiálů a vzpomínek napsal v roce 1975 pan Soukup kroniku znovu. Citujeme části o divadle.

Heslo „ve zdravém těle, zdravý duch“, nám však ukládá, že nesmíme zapomenouti ani na práci duševní. Co bylo v našich malých podmínkách možné, pěstovali jsme i tuto činnost.

Ochotnické divadlo, které existovalo již 30 roků před námi, Divadelní spolek Palacký, zapojilo se do naší práce, členové jeho přistoupili do naší Jednoty.

Hráli se divadla na sále a ty pro zajímavost zde uvádím, protože to mohu dosti přesně opsati z naší sokolské pokladní knížky, která se nám zachovala celá.

Jsou to jenom názvy, bez udání autorů.
Rok 1922 Dědoušek, Noční šichta, Růžena a Růženka, Pan farář a jeho kostelník, Vojnarka, Hanzelínová kometa.
Rok 1923 Kletba mamonu, divadlo v přírodě na Maříkově Mikeš Lomidrevo.
Na zájezdě v sousední obci jsme byli v Sytovém a ve Tříči
Rok 1924 Zvony, Dítě lásky, V ženě se nevyznáš, Koflík paní Terezie, Byl první máj.
1925 Na ostravském klepáči, Komu patří ta kráska, V červáncích svobody.
1926 Pojď na mé srdce, Diblík, Diblíkova dceruška, Andulka šafářova, Krajánek Švejk, Česká srdéčka, Paličova dcera, Malí velikáni.
1927 Hanička, Když služka stávkuje, Čarodějka, Návrat legionářův, Kde se pivo vaří, Kráska ze Slovače.
1928 Na každého dojde, Riegrova stezka, Terno, Převrat, Anči ráda tančí, Nevíš jak tě mám ráda.
1929 Tonča s Emou do vdavek se ženou, Ve stínu nenávisti, V našem pivovaře veselé jsou tváře, Kde domov můj, Janin návrat, Děvče jaké jsem si přál, Eksulanti.
1930 Cestou křížovou, Zahraj mi tatínku, Správný táta, Otec, Já dohrál poslední, My jdem světem s flašinetem.
1931 Filosof od verpánku, Ta podskalská chasa, Na manželské frontě klid, Každý má něco rád.
1932 Až vstanem z mrtvých, Zemský ráj to na pohled, Hypnotiser, Nechoď tam pojď radš k nám.
1933 Z poroty ke svobodě, Trampoty hajného Klobáska, Divoká Mařka, Pašerák.
1934 Pan a robotník, Bankrotář.
1935 Moje teta tvoje teta, Krajánek Holandr, Splašený kůň.
1936 Utrpením ku štěstí, její Veličenstvo Láska, Světlo jeho očí.
1937 Už nikdy víc, Srdce v soumraku, Stázi, tobě něco schází.
1938 Tajná láska ta mě trápí, Hříšnice, Na potoce za mlýnicí.
1945 Bujná krev.
1946 Továrník, Poslední muž, V černé rokli, Barikáda.
1948 Tajemná matka, Ve stínu pražských barikád, Podzimní píseň lásky, Po našem, Radostná událost, Odvety, Hoši dívky a psi.
1950 Paní Marjánka matka pluku, Vlci, Les, Kozí mléko, Hrstka věrných.
1951 Divotvorný klobouk, Buky pod Polanou.

V roce 1922 jsem dělali všecko, co souviselo s prací sokolskou. Pilně jsme cvičili, před šikem bývaly sokolské proslovy, aby se idea sok. pomalu ale jistě dostávala mezi členy. I samostatné vzdělávací besedy konány (k různým výročím).

V roce 1923 při Husově oslavě mluvil na Benátkách br. Hanuš učitel Z Jablonce n/Jiz. V červenci konáno divadlo v přírodě. Bylo to v krásném háji na Maříkově. Obyčejná pohádka Mikeš Lomidrevo, dalo to však pernou přípravu. Účast lidí byla pěkná a tak námaha byla dobře odměněna.

27. července 1924 v Jilemnici u Dr. K. Čermáka (žup. starosta) byla mezi naší Jednotou a panem Enklerem z Přívlaky sepsána smlouva o pronájmu sálu pro cvičení. Používat starého sálu bylo nám pro jeho nevhodnost úředně zakázáno a tak jsme byli rádi, že jsme sál získali. Byla z toho radost, ale přišla také starost zase se nově v novém místě zařídit.
Hlavně s jevištěm. Pořídily se nové dekorace, nová opona. Maloval nám je i oponu pan Lev malíř dekorací z Jilemnice. Dobře jsme se zabydlili, bylo sehráno hodně divadel, ale do cvičení lepší docházka nebyla. Cvičenci jsme byli většinou z Jilma a tak jsme to měli dále a proto to bylo znát.