Texty: Pouchov, Sokol, historie souboru, vzpomínky, popisky k obrázkům . Jan Volák, 2011

Dramatický odbor Tělocvičné jednoty Sokol Pouchov.

Již zakladatelé Sokola, Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner kladli důraz nejen na tělesnou zdatnost cvičenců, ale také na rozvoj vzdělanosti a duševních sil člověka. V tělocvičných jednotách Sokola byly proto od prvopočátku zakládány i odbory vzdělávací a dramatické. Také při Tělocvičné jednotě Sokol Pouchov vyvíjel od samého počátku v roce 1902 aktivní činnost „Dramatický odbor Sokola „Turinský“. Název odboru navazoval na starší působení „Čtenářské a ochotnické besedy v Pouchově“, vyvíjející aktivní čtenářskou a divadelní činnost v obci od roku 1896.
V počátcích vedl divadelní odbor Sokola Pouchov Josef Malý, povoláním listonoš. Později, po mnoho let stál v čele Dramatického odboru Tělovýchovné jednoty Sokol na Pouchově bratr Josef Kašpar. Téměř všechny hry režíroval a v mnohých také hrál. Z dalších zasloužilých členů divadelního souboru lze jmenovat: Josefa Doležala, Karla Sirůčka, manžele Svatošovy, M. Doležalovou, M. Puckovou, Františka Andrleho, sestry Hanušovy, Vlastu Pavlovou, M. Tučkovou, J. Hroneše, J. Fiedlera, J. Milfaita, Jaroslava Valce, Josefa Valce, Jana Vognara, rodinu Šrámovu, rodinu Bystrých, M. Hodkovou, J. Vognarovou, M. Volákovou, M. Kadeřávkovou a Jiřího Pištoru. Mnoho dalších mladých členů představovalo na jevišti mnohdy jenom „lid“. V rámci Divadelního a zábavního odboru Tělocvičné jednoty Sokol Pouchov úspěšně působil také pěvecký sbor a hudební kroužek pod vedením sestry Růženy Hanušové.

V tabulce je v přehledu zaznamenána bohatá činnost Divadelního odboru Sokola Pouchov:
Rok Datum Opakováno Název divadelní hry Autor – autorka Poznámka
1922 4. 6. Pan Johannes Alois Jirásek
1925 31. 5. 1. 6. Závěť Josef Štolba
1926 1. 8. Za vlast v přírodě
„ –„ 28. 10. Nevěsta legionářova
1931 28. 10. Legionář Lenc
1933 12. 2. Facír
„ – „ 16. 4. Na Pancíři J. Hais-Týnecký
„ – „ 28. 5. Za hokynářským krámem
„ – „ 25. 12. Právo na hřích Vilém Werner
1934 2. 4. Madla z cihelny O. Scheinpflugová
„ – „ 28. 10 Česká legenda K. Balák
„ –„ 16. 12. Slečna prokuristka J. Skružný
1935 17. 3. Lež života J. Jahoda
„ – „ 21. 4. Husopaska
„ – „ 25. 8. Srdce R. Rubla
„ – „ 25. 12. Dědečkovy housle Jar. Rudolff
1936 1. 3. Hlavní role života
„ –„ 1. 5. 3. 5. Písničko, písničko česká J. Doudlibský
„ – „ 9. 8. Selská krev Pavel Rudolff v přírodě
„ – „ 22. 11. Muzikanti z české vesnice R. Branald
„ – „ 13. 12. Pustina Br. G. Nušič
1937 7. 3. Pes a kočka Ot. Schäfer
„ – „ 29. 3. Dva vojáci od muziky R. a A. Branaldové
„ – „ 25. 7. Skřivánek z Podlesí P. Rudolff v přírodě
„ – „ 25. 12. 26. 12. Pan Johannes Alois Jirásek
1938 27. 3. Krb bez ohně M. Radoměřská
1939 8. 1. Zavadilka vdává dceru
„ – „ 19. 3. Lesní vlk M. Vrána-Trocnovský
„ – „ 28. 5. V tom našem kostelíčku S. Grohmannová
„ – „ 27. 8. Na kozlanském klepáči J. Rudolff v přírodě
„ – „ 4. 11. 5. 11. Na zámku Trojském
1940 23. 6. Ryba a host třetí den …
„ – „ 28. 7. 4. 8. Ve Trojském zámečku S. Grohmannová-Nosberger v přírodě
1941 Kamil Záhejský: Kouzelné housličky dětské př.
1948 květen dvakrát Maryša – slavnostní otevření sokolovny A. a V. Mrštíkové

Až do roku 1948 se divadelní představení Tělocvičné jednoty Sokol hrála v Zadrobílkově hostinci „Na staré“. Pořádala se i divadla „v přírodě“. Ve starší době se hrálo buď na veřejném prostranství obce, nebo na zahradách některých statků, na příklad u Pražáků na Malé ulici nebo u Merklů či Voláků na Velké ulici v čísle 14. Po úpravě sokolského cvičiště se „divadla v přírodě“ již trvale provozovala v jižní části sokolského cvičiště. Terasovité a okrouhlé hlediště v tomto místě skýtalo nerušený pohled na scénu všem sedícím divákům. Dostatečný prostor v zázemí přírodní scény umožňoval využití skutečných objektů, jako na příklad sokolskou jízdu či kočár v zápřahu pana Karla Seiferta. Pouchovské Sokolské divadelní hry v přírodě byly vždy mimořádnou událostí, jak pro členy Sokola, tak pro širokou veřejnost.
Na následujících fotografiích je předvedeno jen několik ukázek z bohaté činnosti Dramatického odboru Tělovýchovné jednoty Sokol v Pouchově, které se dochovaly až do současné doby: (viz obrázky)

Přírodní amfiteátr Tělocvičné jednoty Sokola Pouchov při představení „Na kozlanském klepáči“.

Jen některé členy divadelního odboru Sokola Pouchov známe jménem: sedící Karel Sirůček s flintou, třetí zleva režisér Josef Kašpar, zleva stojící Františka Doležalová-Havlínová, čtvrtá Alena Pucková-Vognarová a zprava stojící pouchovský holič, vlásenkář a maskér František Andrle. Ostatní, včetně ústřední dvojice, jsou zatím neznámí.

Divadlo v přírodě, uspořádané v Pouchově na kterési zahradě či v obecním hájku na paměť českých legionářů. Dnes lze určit jména jen některých členů souboru: v popředí ležící Josef Volák, s puškou Fabián Bláha, stojící Karel Seifert, František Pavala, mladík Karel Kittner a v civilních šatech vpravo kolář Josef Uhlíř.

Úspěšné provedení divadla v přírodě „Na kozlanském klepáči“ na sokolském cvičišti v Pouchově v bohatém obsazení: v popředí režisér Josef Kašpar, vedle Bohunka Ludvíková, dále mlynář Alois Hanuš z Piletic, mládek Jarka Bystrý, stárek Vendelín Štěpán, hajný s flintou Josef Doležal. Stojící zleva: Anna Hanušová, Ela Fejtková, Tučková, J. Vondráček, V. Pavlová, V. Knězová, J. Hanousek, J. Svatoš, Dousková, Fr. Šrám, Hýsek, J. Kadeřábková, J. Hryzlík, R. Šrámová, K. Seifert, M. Voláková, M. Krámová, V. Kolářová, R. Hanušová a další, zatím neurčení.

Do divadelní činnosti dramatického odboru Sokola Pouchov se zapojilo mnoho mladých lidí, a to jak členů Sokola, tak i občanů, tíhnoucích jen k divadlu. Přispělo k tomu především to, že v době začínající okupace mladí lidé neměli mnoho příležitosti k pobavení, a proto je divadlo přitahovalo.
V popředí Jaroslav Bystrý zahrál výborně úlohu „mládka“; dále pak ve vesnické chase vidíme Jaroslava Vondráčka, Jaroslava Fišku, Josefa Valce, Jaroslava Hryzlíka a další.

Na dalším obrázku ze hry J. Rudolffa „Na kozlanském klepáči“, uvedené v přírodním amfiteátru na sokolském hřišti na Pouchově vidíme Vendelína Štěpána s mlýnskou chasou a „pana vrchního“ Aloise Kutíka, dále pak Jaroslava Vondráčka, Jaroslava Hryzlíka, J. J. Fišku, Ladislava Hanouska,
Božku Valcovou, Emu Výbornou, Marii Morávkovou a další.

Bývalí mladí a krásní, poznáte se? V popředí zleva: Růžena Šrámová, Jaroslav Vaněk, Ema Výborná, Josef Valc, Jaroslav Hryzlík, Ada Rak, Jaroslav Douda, Božka Valcová, Ladislav Hanousek, Ela Fejtková, Bohunka Ludvíková, vpředu klečící Marie Morávková, Jindra Hryzlík a další neurčení.

Úspěšná inscenace divadelní hry se zpěvy a tanci „Ve Trojském zámečku“ od S. Grohmannové v přírodním amfiteátru Tělocvičné jednoty Sokol v Pouchově. V civilním šatu režisér Josef Kašpar, dále Ela Fejtková, Anna Hanušová, Vendelín Štěpán, Karel Kadeřávek, Věra Kolářová, Marie Součková-Pazourková, Jaroslava Vognarová, Vlasta Pavlová, Alois Hanuš z Piletic, kuchtík Jaroslava Dousková a v pozadí Karel Seifert s kočárem a vranými koňmi. Návrh a zhotovení kulis: Josef a Jaroslav Bystrých.

Divadelní dvojice Aninka Hanušová s Vendelínem Štěpánem a Marie Kadeřávková-Součková s Aloisem Kutíkem v divadelní hře „Ve Trojském zámečku“, uvedené v přírodním amfiteátru Sokola Pouchov dne 28. července 1940.

V rámci dramatického odboru Tělovýchovné jednoty Sokola Pouchov se velmi často nacvičovala dětská představení, často také v součinnosti s Obecnou školou v Pouchově. Vzácný snímek dětského představení „Kouzelné housle“ je asi z roku 1948 či později, protože v pozadí se rýsuje budova sokolovny. Učinkující zleva: Hana Krůčková, Vlasta Pavlová, M. Tučková, Blanka Hrubá, Hana Doležalová, Květa Poláková, Věra Kolářová, Jaroslava Čejková, J. Svatoš, Hana Kolářová, Marie Kostková, holič a vlásenkář František Andrle, Mirek Svatoš, Jaroslava Vognarová, Ladislav Jech, Josef Kyral, Zdeněk Kykal, Sláva Kyral, Jan Vognar, Jindra Hrubý, Božena Šrámová, Vendelín Štěpán, Ladislav Pucek, Libuše Jelínková, Václav Tuček, Zdeněk Krůček a další neurčení.
V roce 1924 zakoupil Sokol Pouchov loutkovou scénu a provozoval loutkové divadlo v hostinci paní Vlasty Novotné. V sále hostince pana Zadrobílka „Na staré“ se také, čas od času promítaly světelné obrazy, hojně navštěvované členy Sokola i širší veřejností. V pozdější době bylo ve vedení Jednoty rozhodnuto, že by na Pouchově mohl uspět biograf. Po podání žádosti v roce 1928 získal Sokol Pouchov licenci na provozování biografu. Prvé promítání se konalo 16. 9. 1928 a jednalo se o filmy většinou americké nebo francouzské produkce, na příklad s názvy „Tančící bloud“ či „Přelud milionů“ a podobně. Vlivem silné konkurence hradeckých, moderně zařízených kin, byla však návštěvnost nízká a provoz se stal ztrátový. Dne 16. 2. 1936 byl provoz kina zastaven a licence postoupena panu Lochmanovi. Ale ani on na Pouchově s promítáním neuspěl.

Zapsal Ing. Jan Volák v roce 2011.