Texty: HULÁK, Jakub: UHERSKÉ HRADIŠTĚ – ŽEBŘIŇÁK 6. – 7. DUBNA 2011. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ – ŽEBŘIŇÁK 6. – 7. DUBNA 2011

Krajská přehlídka dětského divadla Zlínského kraje se pod tradičním názvem Žebřiňák odehrála v kulturním domě ve Véskách (na okraji Uherského Hradiště) ve dnech 6.–7. dubna. O organizaci se jako vždy postaral Stanislav Nemrava s pomocí svých pracovníků pořádající ZUŠ Uherské Hradiště. Vše bylo podobné jako v roce 1998, kdy jsem přehlídku navštívil naposledy (tehdy se ovšem konala v Hluku). Nabitý sál „kulturáku“, klasické kukátkové jeviště, dojem neutuchajícího chaosu, z něhož se jedno po druhém – jako zázrakem většinou podle stanoveného harmonogramu – „vyloupávají“ jednotlivá představení, a v sále vládne vstřícná a příjemná atmosféra. Vše běží podle plánu, a to i přes to, že organizátoři propojili Žebřiňák se slovensko-českým setkáním v rámci příhraniční spolupráce, schůzí učitelů literárně-dramatických oborů ZUŠ Zlínského kraje a okresním kolem recitační přehlídky ZUŠ.

Přehlídce Žebřiňák okresní kola nepředcházejí, kvalita představení se tak pohybuje v širokém spektru od insitního školního divadla až po práce zkušených pedagogů ZUŠ.

K prvnímu případu patřilo například pestré „besídkové“ vystoupení literárně-dramatického kroužku ZŠ Uherský Ostroh (ved. Ludmila Kašpárková) ZOO – Šťastnou cestu, ilustrativně pojednávající zmatenou cestu zvířátek kolem světa, či poměrně rozsáhlé, ale převážně estrádní představení Z pohádky do pohádky v podání souboru Klíček ze ZŠ Holešov (ved. Zdeněk Ballnér) o dvou bratrech, kteří jsou proti své vůli vtaženi do pohádkového světa, kde se v nouzi naučí pomáhat v domácnosti. Rysy pedagogické a divadelní nezkušenosti nesly i Ruce souboru ZUŠ Dolní Němčí (ved. Jitka Kavková) prezentující nesourodou koláž jednoduchých výstupů a scének spjatých námětem lidských rukou nebo neobratný pokus o zkratkovité převedení Andersenovy Ledové královny do podoby pohybového divadla v případě souboru ZŠ Jarošov (ved. Jana Šilarová).

Tři inscenace vznikly pod vedením jediného pedagoga – Romana Švehlíka. Ten pro obě své skupiny ze ZUŠ Uherský Brod zvolil dramatizace Jany Machalíkové. Tato volba se ukázala jako šťastná zejména u Pohádky o rybáří a rybce podle A. S. Puškina, která svou pevnou strukturou dokázala malé děti z přípravky „podržet“ a nabídnout jim jednoduché situace k rozehrání. Nad přirozeným jednáním zatím přesto mírně převažovala popisnost a deklamace textu. Nedotaženě a nesourodě působila pohádka Hrnečku, dost! podle K. J. Erbena, zbytečně zkomplikovaná úvodním „dvorečkem“ za doprovodu irské (!) hudby. Fimfárum Jana Wericha v dramatizaci Mirka Slavíka zpracoval tentýž vedoucí se souborem ZUŠ Bojkovice. Řešení situací zůstalo většinou na úrovni prvních nápadů a některé použité prostředky (včetně občasných hereckých šarží) balancovaly na hranici vkusu.

O menší pedagogické a režijní zkušenosti svědčila inscenace Paní Láry Fáry souboru ZUŠ Uherské Hradiště (ved. Irena Cigánková). Zatím nepříliš vybavené děti zde spíše ilustrují epizodku z knihy Betty MacDonaldové, která ostatně neskýtá příliš velký dramatický potenciál.

Příjemnou ukázkou loutkářské práce s dětmi byla Sněhurka v podání souboru BUBU ze Vsetína (ved. Barbora Dohnálková). K vyznění charakteristického humoru hry Ľubomíra Feldeka a Milady Mašatové ale zatím chybí větší švih a loutkářská nápaditost, děti zatím zvládají spíš jen elementární pohyb s loutkou a jejich mluva je často na hranici slyšitelnosti.

K tradici krajské přehlídky zlínského kraje patří i několik představení z dílny „domácího“ souboru Dohráli jsme, který pracuje v ZUŠ Uherské Hradiště pod vedením Hany Nemravové. Tentokrát šlo o tři inscenace s různými věkovými skupinami, všechny tři nadějně rozpracované, ale v době přehlídky ještě v mnoha ohledech nedotažené.

Mladší skupina nejprve zahrála živou a vcelku nápaditou dramatizaci knihy Violy Fischerové Co vyprávěla Dlouhá chvíle. Jednotlivé situace a motivy zvláštního příběhu byly traktovány s jakousi samozřejmostí, k jejich pochopení ale chyběla jasnější motivace postav a jejich činů. Pokusem o zvládnutí hororového žánru byla Ordinace pro panenky podle povídky Adèle Gerasové. Přes řadu působivých obrazů a dobře vystižené atmosféry se nepodařilo překonat hlavní problém – holčičí hra s panenkami, na níž je celý příběh postaven, je už v tuto chvíli pod věk hrajících dívek – jistá „infantilní stylizace“, která zřejmě měla tento problém řešit, byla zatím spíše jen naznačená. Zvláštním případem bylo představení Kousek Leslie Wildové podle povídky mladého autora Martina Koláře, věkovým složením skupiny i charakterem látky už víc středoškolské než dětské. Tajemný příběh mentálně retardovaného dospívajícího chlapce, blízký groteskně kruté poetice Martina McDonagha, byl divácky přitažlivý neokázalým a citlivým jevištním projevem mladých členů souboru, zatím ale zanechal v hlavách diváků až příliš mnoho otázek typu „co a proč se vlastně přesně stalo“.

Zajímavým pokusem o ryze autorské divadlo byla Hedvika sama sebou. Soubor Pometla ze ZUŠ Rožnov (ved. Lucie Štěpánková) poměrně působivě rozehrává svou osobní výpověď v příběhu dospívající dívky, která pod tlakem disharmonického rodinného prostředí rodiny a problémů ve škole a ve vztazích s přáteli bolestně hledá sama sebe a svou další cestu. Přes jistou rozpačitost ztvárnění rolí dospělých byla inscenace pro své silné téma a přesvědčivé zachycení titulní postavy a jejího vnitřního světa doporučena do širšího výběru na celostátní přehlídku Dětská scéna.

Přímým postupem na Dětskou scénu byl oceněn soubor Babinec a Jan z pobočky ZUŠ Uherské Hradiště v Kunovicích (ved. Olga Strašáková), kterému se podařilo vtipně a s nadhledem rozehrát Werichovy Tři sestry a prsten. Zásadní je pro představení osobní vklad šesti dívek a chlapce ve věku patnácti let, zároveň ale zůstává zachována poetika literární předlohy. Leccos by ovšem stálo za to ještě „vyčistit“, domyslet a dotáhnout. Rezervy jsou zejména v nedostatečném zdůvodnění, proč se některé situace rozehrávají naživo a jiné s loutkami.

Milým osvěžením v závěru přehlídky bylo vystoupení slovenských hostů, souboru ZUŠ Bánovce nad Bebravou (ved. Zuzana Varhaníková) s hrou Stanislava Štepky Lastovičie rozprávky. Situace se sice občas ztrácely v přemíře slov, herecká a pěvecká vybavenost dětí ovšem určitě zasluhují mimořádné ocenění.
Příjemné dva dny s dětským divadlem strávil v Uherském Hradišti lektorský sbor ve složení: Zuzana Varhaníková, Vítězslava Trávníčková, Jiří Pelán, Jaroslav Dejl a Jakub Hulák.
Jakub Hulák