Texty: KOSTŘICOVÁ, Kamila: BRNO 14. – 17- DUBNA 2011 - Mimozoo 3. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011.

Když se však vrátím ke scénografi ckému počínání souborů na této přehlídce, musím zmínit ještě alespoň jeden, který si ocenění lektorského sboru vysloužil právě za vizuál inscenace. Je jím Spolek loutek Loutkino, který ve svém „divadelním seriálu“ o hrochovi, cirkusu, jeho přátelích, nepřátelích i mimozemšťanech ukázal schopnost práce s fantazií dítěte v procesu tvorby inscenace (v příběhu) a především pak v až dokonalých loutkách vymyšlených neexistujících zvířat. Zde byla, na rozdíl od předchozí zmiňované inscenace, naopak patrná jasná režisérská ruka, snaha o divadelní gagy (nejlépe vycházely právě ty, které pracovaly s „fígly“ nápaditých loutek) a preciznost zvláště některých situací a výstupů. Možná právě prostor cirkusové manéže nebo to, že se jedná už o třetí díl téhož příběhu, však ubíral na přirozenosti a autentičnosti vyjádření dětských herců, které až příliš často sklouzávalo z hraní (či hraní si) do předvádění se.