Texty: HULÁK, Jakub: TŘEBÍČ 13. DUBNA 2011. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011.

TŘEBÍČ 13. DUBNA 2011 – NÁRODNÍ DŮM
Krajská přehlídka dětského divadla kraje Vysočiny proběhla 13. dubna 2011 v Třebíči v podobě „klasického“ celodenního maratonu. Je škoda, že se organizátorům z DDM Hrádek ani letos nepodařilo rozložit přehlídku do několika dnů a dát jí o něco důstojnější průběh. Je to ovšem těžké, místním učitelům a vedoucím stávající model zřejmě vyhovuje, to spíš ti přespolní by rádi završili svou celoroční práci s dětmi „divadelním svátkem“, tak jak to nabízejí krajské přehlídky v sousedních krajích. Snad se to podaří někdy příště.

V Třebíči tentokrát vystoupilo devět soborů, o jejich představeních si odpoledne s jejich vedoucími povídal lektorský sbor ve složení Radka Blatná, Stanislav Nemrava a Jakub Hulák.

Kromě zkušenějších souborů, jejichž vedoucí se s různými skupinami dětí objevují na přehlídce každoročně, vystoupily v Třebíči dva soubory, které z minulých let neznáme.

Byl to například soubor TJ Sokol Dalešice (ved. Magda Potůč ková), jehož představení hry Stanislava Tomka Dorotka a Pantlička aneb Námluvy ve mlýně může sloužit jako typická ukázka vesnického sousedského divadla. Svou „realistickou“ popisností a mnohomluvností ovšem hra působila dojmem „užvatlané“ televizní pohádky, situaci místy zachraňoval snad jen mimořádně krásný zpěv malého představitele vodníka.

Milým překvapením bylo ale představení souboru ZŠ Dobronín (ved. Viktorie Petřivá) Oslík nadrobno. Nepříliš šťastně zvolený název inscenace (jde o přesmyčku názvu souboru) dopředu neprozradí, že jde o známou Sísu Kyselou Martiny Drijverové. Přestože lze mít o hře řadu oprávněných pochybností (přihlouplé muzikálové písně a „choreografie“, málo exponovaný konfl ikt Sísy a Jeníka, občasné přehrávání...), děti hrály s mimořádnou chutí a nadšením a ve chvíli, kdy došlo na situaci, dokázaly ji věrohodně naplnit. Tomu pomohla i jednoduchá a funkční scénografi e a práce s chórem. Vzhledem k tomu, že šlo o kvality na třebíčské přehlídce ojedinělé, soubor byl doporučen do širšího výběru na celostátní přehlídku.

Soubor Bezmasky ze ZUŠ Pelhřimov (ved. Jitka Vachková) přivezl na přehlídku alegorickou Říši Agord. Stejnojmennou předlohu Ľubomíra Feldeka jsem sice nečetl, přesto se obávám, že už v ní samotné je příčina toho, proč představení vyznívá jako tezovitá, patetická a poněkud hysterická protidrogová agitka.

O pojednání lidského života ve zkratce se pokusil soubor Tudy tam ze ZUŠ Jihlava (ved. Martin Kolář) v představení Z nuly na sto za patnáct minut. Ani dobře vybavené děti a řada nápaditě stylizovaných momentů nedokázaly zastřít dojem přílišné tezovitosti. Některé fáze působily jako pouhé „zábavné scénky“ a místy svým cynickým humorem balancovaly na hranici vkusu.

O prolhané princezně zahrál další jihlavský soubor, tentokrát ze ZŠ Havlíčkova (ved. Jana Krásenská a Alena Hromádková). I v tomto případě se zdálo, že už samotná předloha, pohádka Vlastimila Brodského, předznamenala hlavní problém inscenace, a to prvoplánovou didaktičnost. V představení se sice objevily pěkné inscenační nápady, často ale působily bez jasného zdůvodnění samoúčelně (používání pruhovaných stužek jako znaku postav či zástupné rekvizity).

Sympaticky a bezprostředně působily na scéně děti ze souboru Lety do oblak ze ZUŠ Jana Štursy Nové Město na Moravě (ved. Kateřina Šteidlová) v představení Rozkošný dům hrůzy podle Arnošta Goldfl ama. Příběh byl ovšem od úvodní situace málo přehledný, zřejmě především vinou rychlého nástupu nedostatečně rozlišených postav v samotném úvodu, a celkový tvar působil zatím spíš rozpracovaně.

Nepřehlednost či nesrozumitelnost jsou slabá slova pro inscenaci podle textu Mariana Pally, které soubor Běloskvoucí cosi (ved. Tomáš Machek), opět z novoměstské ZUŠ, prezentoval jako První díl seriálu Bill a Nebyl, ve kterém Bill nebyl. Bylo sice zřejmé, že je veškerá absurdita a nelogičnost nonsensového příběhu záměrná, ale naprostá bezbřehost této absurdity a absence nadhledu a hravosti učinila představení opravdu „těžko stravitelným“.

Soubor Sluníčko ze ZŠ Benešova Třebíč (ved. Zdeňka Marečková) se představil v tradiční „drobničce“. Přes sympatické zapojení dětí byla ovšem Šrutova báseň Humrlec rozehraná snad až příliš jednoduše a prvoplánově na to, aby mohla přinést výraznější divácký zážitek.

Překvapením byl Mauglí souboru Áčko ze ZŠ Týnská Třebíč (ved. Jaromíra Kratochvílová). Známý Kiplingův příběh byl redukován na několik klíčových situací a zásadní slabinou inscenace je fakt, že vyžaduje od diváků předchozí znalost příběhu. Třebíčské představení bylo ale působivé využíváním prvků rituálu, rytmem, funkčním využitím chórů a přesvědčivostí a velkým nasazením hrajících dětí. Pro tyto kvality byla inscenace navržena na přímý postup na celostátní přehlídku Dětská scéna.
Jakub Hulák