Texty: TOMAS, Karel: DĚČÍN 9. DUBNA 2011 - Co nám spadlo z Olympu. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011

Co nám spadlo z Olympu, Tovaryši 2, Gymnázium Varnsdorf (ved. Martina Janáková)
Tvar blížící se kabaretu (vlastní text) o tom, co dalo pozdějším generacím Řecko, ať již v podobě bájesloví (jablko sváru, Achillova pata, Pandořina skřínka, yslovská práce) či řeckých slov (erotika, echo, panika, narcismus, arachnofobie). Není však zdůvodněno, proč jsou ze stovek dalších možností použity právě tyto pojmy, výrazy – výběr působí dost nahodile.
Sympatické je použití živé hudby na jevišti (dvě kytary, buben, saxofon) – které však snižuje opakování stále stejné melodie refrénovité písně („Poslouchejte, děcka ze starýho Řecka, co nám spadlo z Olympu, co nám hlavu plete, s životem zamete.“), kterou ostatní aktéři „oddupají“ v řadě vůči divákům.
Kromě nahodilosti výběru je podivný, povrchní, místy až násilný výklad jednotlivých jevů. Zdá se, že samy děti jim moc nerozumí, a proto je vykládají spolu se svojí vedoucí velmi vnějškově. Jediné, co funguje a ukazuje cestu, kterou by daná inscenace mohla jít, je věčný Sysifos, který stále dokola rovná hromadu krabic, kterou mu každou chvilku někdo z nejrůznějších důvodů rozbourá.
Neutrální oblečení doplněné tógami z prostěradel v okamžiku, kdy se do Řecka, resp. Na Olymp přesouváme, může být funkční (je však nutno zpřesnit jednání s ním), barevné krabice, na kterých jsou z jedné strany nápisy jednotlivých jevů (dost neumělé), z druhé pak náznak řeckého chrámu z dálky připomínající logo Unesca, neruší a jsou víceméně funkční.