Texty: SCHEJBALOVÁ, Pavlína: Každý rok se tvoří nová skupina s novými názory. AS 2011, č. 2 - Rozhovory.

Každý rok se tvoří nová skupina s novými názory

Rozhovor s Lenkou Janyšovou, vedoucí a režisérkou studentského souboru Veselé zrcadlo z Ústí nad Orlicí.

Jak vlastně vznikl váš soubor?
Na Gymnáziu v Ústí nad Orlicí se už několik desetiletí udržuje tradice oslav Dne studentstva. Nastoupila jsem na tuto školu jako pedagogžka v roce 1993 a hned v roce následujícím jsem v rámci oslav připravovala se studenty divadelní představení. Byli jsme divadlem nepoučení, ale nadšení, bez ambicí k soutěžím. Zkusili jsme Výtečníky, Gaudeamus Igitur od Pavla Dostála, Cestu kolem světa, Novou komedii o Libuši, vlastní úpravu Starců na chmelu. To vše hrály pouze třetí ročníky. Pak ale nastal zlom. Já jsem se začala divadelně vzdělávat (Kurz praktické režie aj.) a na škole vytvořila divadelní kroužek pro různé věkové kategorie. Časem jsme si vybrali jméno – Veselé zrcadlo. To proto, že zkoušíme v zrcadlovém gymnastickém sálku a většinou se smějeme.

Jak velký soubor je a co všechno máte za sebou?
Od roku 1994 je to devatenáct různých inscenací – jak mladší, tak starší studenti. Mám-li vzpomenout některé tituly: Krysař, Celé léto v jednom dni, Brémští muzikanti, Študáci a kantoři, Paleček, Rebelové, Šťastný princ. Letos pracujeme ve čtyřech skupinách. Divadlem se průměrně zabývá čtyřicet studentů naší školy. Všechny inscenace připravujeme po vyučování a o víkendech. Upřednostňuju činoherní divadlo a pevný scénář.

Co jste vybrali letos?
Zastihli jste nás při dokončení inscenace Jak jsem vyhrál válku. Jedenadvacet starších studentů si vybralo dramatizaci M. Schejbala a H. Boučka a po čtyřech měsících náročného zkoušení a hledání divadelního tvaru jsme u cíle.

A po prázdninách zase s novými…?
Soubor se každým rokem obměňuje – maturanti odcházejí a noví zájemci přicházejí. Vítán je kterýkoli student od primy až po maturanty. Je prima, když se část souboru několik let nemění, jen stárne. V této chvíli máme základ souboru složený z maturantů – proto jsme si zvolili i náročnou hru. A mladší, kteří v ní hrají, se učí a přizpůsobují starším a dohromady se z nich vytvořila bezvadná skupina. Dokonce s námi hrávají i starší bývalí studenti.

Kdo jsou vaši diváci?
Naše snažení většinou ukazujeme gymnazistům, okolním školám a ústecké veřejnosti. V posledních letech se i pravidelně účastníme divadelních přehlídek. Zajímá nás názor poroty, a hlavně vidíme, co se tvoří jinde. Myslím, že setkávání se s jinými soubory je velmi důležité.
Lenka při vší své skromnosti nepřipomněla projekt z roku 2007: Hello Australia! Šlo o literárně-hudebně-taneční koláž, kterou režisérka textově a choreograficky připravila a ve vlastní režii v české i v anglické verzi pak nazkoušela více jak hodinový pořad o historii naší republiky. Následně s kolegyní-kantorkou organizačně a hlavně finančně zajistila patnáctidenní pobyt v australském Melbourne, kde se inscenace v únoru 2008 úspěšně hrála na několika místech.

Dokážeš zhodnotit pozici souboru v rámci města?
Jsme studentský soubor, který má v Ústí dnes již své pevné místo. Město nás finančně podporuje a umožňuje nám zkoušet a hrát v divadelních prostorech. (Každý rok podávám žádost o grant na činnost souboru, jde cca o 20 000 Kč.) Něco si přivyděláme představeními a pokud jsme v nouzi, Sdružení rodičů školy nás v ní nenechá. Je pravda, že většinu grantu spolknou služby v divadle. Účetnictví vede škola. Myslím, že jsme sledováni veřejností docela pečlivě a návštěvnost představení ukazuje zájem o pobavení se naším divadlem…

V Ústí nad Orlicí existuje už dlouhá léta soubor Vicena. Spolupracujete?
Spolupráce se souborem Vicena byla v minulých letech dobrá. Mohla jsem se na divadelníky obrátit o pomoc, hlavně co se týká rekvizit a kostýmů. Přece jenom má Vicena už hodně za sebou a má slušně vybavený fundus. V současnosti se trochu míjíme.

Zeptali jsme se i několika studentů z Veselého zrcadla: Proč děláte divadlo?
Je to určitá forma vyjádření se na jiné rovině než v běžném životě. „Zákulisní“ divadelní atmosféra má prostě něco do sebe. Vytváří prostředí pro perfektní zážitky i stmelení skvělé party lidí, kde se opravdu bavíme. Je to příležitost, jak vynaložit přebytečnou energii k vytváření něčeho, co můžeme předložit divákovi. Baví mě interpretace slavných děl podle toho, jak můžou být pochopena mladými lidmi současné doby.
- Divadlo nabízí hrát i absolutně odlišné charaktery postav, protože na jevišti je možné opravdu vše. Přináší mi to spoustu nových přátel, legrace a větší sebevědomí.
Na divadle mě baví, že stále vytváříme něco nového a každý může přijít se svým originálním nápadem. Zároveň se učím mluvit a zlepšuju spolupráci a komunikaci s lidmi.

A jak vidí studentský divadelní soubor Veselé zrcadlo starosta města Petr Hájek?
Z mého osobního pohledu, který je ale dnes i pohledem starosty města, je soubor Veselé zrcadlo neoddiskutovatelnou součástí ústeckého gymnázia a tedy i samotného města Ústí nad Orlicí. Devatenáct premiér mluví samo za sebe. S každou novou hrou se objeví nové tváře, nové talenty. Jako divadelník si uvědomuju množství práce, která za vším stojí, a obdivuju režisérku. Za nové nápady, odvahu, výdrž, pevné nervy a odhodlání. V Ústí nad Orlicí máme dnes pocit, že Veselé zrcadlo bylo, je a bude. Že každoroční nová premiéra je samozřejmostí, stejně jako její každoroční vysoká úroveň. A to je nejvyšší ocenění města a jeho občanů. Závidíme! A blahopřejeme!

-ps-