Texty: FIXOVÁ, Kateřina: Wintrův Rakovník 2011 - Popel a pálenka (recenze). AS 2011.

Divadelní spolek Tyl Říčany – Benght Ahlfors: Popel a pálenka

Ahlforsova hra je jednoznačně typem provozní komedie, která ne náhodou (spolu s ostatními tituly tohoto autora) bývá často na repertoáru nejrůznějších zájezdových skupin, oblastních divadel, a samozřejmě i amatérských souborů. Hlavní důraz je v ní kladen na herectví, pro herce nebo v tomto případě pro herečku představuje mimořádnou příležitost. Jitka Kulhanová se role Věry Malmgrenové zhostila velmi dobře. Dokáže jednat slovem, umí herecké „střihy“, dokáže pointovat. Jednoznačně inscenaci dominuje. Ostatní herečtí partneři bohužel ne zcela splňují hlavní úkoly svých postav – ne vždy je dostatečně zveřejňován důvod, smysl existence, cíl té či oné postavy v příběhu. Vidíme herectví spíše obecné, bez konkrétních motivací v jednotlivých situacích. Přesnost, konkrétnost řídících úkolů postav by lépe posloužila k jednoduchému a tudíž přehlednému, srozumitelnému tvaru. Také scénografické řešení, zbytečně popisné, přispívá k výslednému rozpačitému výsledku. Je třeba ještě připomenout, že tvůrci inscenace z pochopitelných intersouborových důvodů přistoupili k razantní úpravě, když místo hospodyně – vrstevnice hlavní hrdinky nechali do příběhu vstoupit její dceru. Hlavní téma Ahlforsovy komedie – téma o tom, že je třeba odložit staré křivdy, osvobodit se od minulosti, abychom mohli i v pokročilém věku smysluplně žít svůj život – se tak bohužel ochudilo o emotivní rovinu a pozbylo na naléhavosti.

Kateřina Fixová