Texty: VOSTÁREK, Karel a JIRSOVÁ, Zuzana: Dětská scéna 2011, Svitavy (recenze) - Alice a skřet Tobiášek. AS 2011, č. 2 (z Deníku Dětské scény č.4).

ALICE A SKŘET TOBIÁŠEK
Kouzelná pohádka z knihy amerických pohádek Prcek Tom a Dlouhán Tom Pavla Šruta. Housle, kytara a kovbojské klobouky navozují atmosféru amerického západu. Příjemná hudba ve Farní stodole a country tanečky tuto atmosféru ještě podtrhují. Ale, ouha, zdánlivě dobrý nápad umístění do tohoto stylového prostředí vhodného pro country bál připravuje malým hercům horké chvilky. Podium je malé a do pohybu na scéně vnáší chaos i neodstranitelné schody. Otevřená vrata stodoly vpouštějí na podium světlo, ale i hluk projíždějících aut z rušné komunikace. Výška podia v prostoru bez elevace znesnadňovala divákům viditelnost na scénu. Prostor pro hraní divadla má svá specifika a není vždy moudré nechat se zlákat prvotním dojmem a pohrdnout tradičním divadelním prostorem.
Kouzelná pohádka, kde nadpřirozenou bytostí je skřet Tobiášek, reprezentovaný loutkou, by měla dostát své kouzelnosti. To znamená kouzla, která se dějí, by neměla zůstat jen ve slovech. Vedení loutky by mělo být přesnější v komunikaci s živými herci, i když princip uvázání Alice na „opratě“ rukou je hezkou metaforou, přičemž se znak postavy přesouvá na jejího vodiče a loutka se stává atributem a rekvizitou . Loutka v sobě skrývá ještě daleko větší potenciál pro hraní. Již jsme zmínili, že schodu na stísněném prostoru scény vytvářejí překážku, která do organizaci pohybu na scéně vnáší chaos. Ale upřímně řečeno – není chas na scéně není bazickým principem inscenace jako takovým? Určitě ovlivňuje temporytmus inscenace, který tak postrádá hloubky i vrcholy. Přesto soubor působí sympaticky, zvlášť svěží hudební složka a bezprostřednost dětského projevu.
Karek Vostárek a Hana Cisovská