Texty: HORKÝ, Luděk: Hlavně vyprovokovat přemýšlení o divadle! - Pražáci na vinařských steskách. Amatérská scéna 2011, č. 3, s. 24 - 28.

Asi nejdiskutovanější představení na letošním Divadelním Děčíně odehrál soubor HOCHY Hýsly pod titulem Pražáci na vinařských steskách. Představení (záměrně nepoužívám termín inscenace) je autentickou ukázkou sousedského divadla, tedy divadelního druhu, který mnozí považují za vyhynulý. Inu, pár jeho exemplářů zjevně žije! Díky Pražákům na vinařských steskách si můžeme své teoretické vědomosti o sousedském divadle obohatit o živou zkušenost. Hýselští OCHotnícY s mužským sborem Paniháj a vynikajícím hráčem na cimbál Jurou Petrů zkrátka divákům Divadelního Děčína připravili netradiční divadelní zážitek. Tedy, divadelní… Ono se nabízí otázka, co ještě je a co už není divadlo. A tato otázka rezonovala chodbami Městského divadla v Děčíně ještě dlouho po skončení rozborového semináře. Fungující hýselská komunita vytváří před očima diváků netradiční pásmo písní z Hýsel a Dolních Moštěnic z 19. a 20. století kombinované s mluveným slovem, jehož námětem je avizovaná návštěva „Pražáků“ v jednom z hýselských vinných sklepů. V příběhu se objevuje i drsná komika, která jednoznačně překračuje míru dobrého vkusu. Nakolik tato komika patří k přirozenému koloritu oné vesnice, aby tím mohla být ospravedlněna, to je otázka. Podle mého názoru jde spíše o nekvalitní humor na úrovni pokleslých televizních estrád. Energeticky obdivuhodná a zvládnutá je hudební složka, která vyrůstá a opět zarůstá do estrádně řazených scének se svébytnou samozřejmostí. Vidět toto představení znamená divadelní zážitek, který postrádá divadelní estetiku a nahrazuje ji autentickou upřímností a jakýmsi zbytněním reality na divadle a naopak divadla v realitě. Těžko říct, nakolik je zde divadlo cílem a nakolik prostředkem komunikace uvnitř uzavřené skupiny. Jde o představení sousedského divadla v krystalické podobě. Inscenace Pražáci na vinařských steskách rozhodně nesplňuje kritéria národní přehlídky činoherního a hudebního divadla. Minimálně proto, že nespadá svým druhem ani do činohry, ani do divadla hudebního. Stala se divadelním zážitkem, nebo chcete-li úkazem mimo kategorie. Chápu, že vzbudilo velké rozrušení, když byla lektorským sborem doporučena do programu Jiráskova Hronova. V tomto směru bych rád podotkl, že porota uděluje doporučení bez udání pořadí a má možnost udělit takových doporučení neomezené množství. Doporučení je teprve signálem pro programovou radu JH, upozorněním na zajímavou inscenaci. Záleží pak na celkové dramaturgické koncepci daného ročníku JH, zda bude zařazení té které doporučené inscenace do programu vhodné. U inscenací nominovaných je tomu samozřejmě jinak. Ty postupují na Hronov automaticky. Pokud tedy lektorský sbor Pražáky na Hronov doporučil, nikomu jinému tím doporučení neupřel. Místo nezablokoval. Jen upozornil na pozoruhodnost unikátní ukázky sousedského divadla.