Texty: AS 2001, č. 3, s. 32, Ivan Neubauer.

29. ročník přehlídky Divadlo dětem na Mělníku

Tak si nám podaly ruce rok s rokem, století se stoletím, tisíciletí s tisíciletím a opět tu byla tradiční mělnická přehlídka Divadlo dětem, její 29. ročník, respektive 1. ročník nového století a tisíciletí. Tak jako přecházejících 28 ročníků tak i ten letošní měl své klady i zápory. Ke kladům přehlídky jistě patří příjemná atmosféra a vyhlášená pohostinnost, třebaže letos trochu poznamenaná neúčastí dobrého ducha domácího souboru, divadelního a gulášového mága Vladimíra Dědka, který celou přehlídku poprvé sledoval z nebeského hlediště.
Myslím si, ne, jsem přesvědčen, že s atmosférou přehlídky, tím jak bylo o hostující soubory postaráno, by byl spokojen. Horší už to bylo s neustále, již několik let klesající návštěvností, letos zvlášť poznamenanou chřipkovou epidemií, na kterou ovšem tento trend nelze svádět. Není to totiž vůbec lehký úkol, protože konkurence, v tom nejširším slova smyslu, nespí.
Návštěvnost ovšem nebyla jediným problémem tohoto ročníku. Letos poprvé byla přehlídka nesoutěžní, a to z prostého důvodu, že se v našem kraji „nenarodilo“ dostatečné množství inscenací pro děti. Čímž nemohla být, nebo nám se nepodařilo splnit, základní podmínku soutěže, totiž minimálně čtyři soutěžní představení s účinkujícími v průměru starších 15-ti let.
Proto namístě oficiálního hodnocení si jen dovolím vyslovit krátké hodnocení, založené na vlastním pozorování, vyslechnutí názorů diváků, domácího souboru a pořadatelů. Tedy celkově lze říci, že žádná inscenace nijak zvlášť nezaujala po jakékoli stránce tak syntetického umění, jakým je divadlo. Prostě žádné představení nevybočilo z průměru a ničím nijak zvlášť nezaujalo. Všechny inscenace více či méně trpěly nedostatečným vystavěním situací, jejich gradací, rozlišením důležitého a méně důležitého, a tím ztrátou temporytmu. Výběr textů je problém trvalý.
Naopak velice mile překvapilo veliké množství nových a mladých tváří, z nichž mnohé stály poprvé na prknech co znamenají svět, a přesto herecké výkony byly na úrovni, což je pro budoucnost amatérského divadla opravdu potěšující.
Nakonec ještě jedno hodnocení. Tradičně jednotlivá představení hodnotil i dětský divák. Oproti minulým létům se letos hodnotilo bezprostředně po skončení každé inscenace, ne jako minulé ročníky až po shlédnutí všech pohádek. Tím jsme se pokusili odstranit určitou „nespravedlnost“ v hodnocení, protože tak měla výhodu poslední představení přehlídky. Hodnocení probíhá formou jakési ankety, kdy divák volí mezi „líbilo“ - „nelíbilo“, a svůj názor vyjádří vhozením kuličky do příslušného válce, který se mračí (nelíbilo) či usmívá (líbilo). Tady si dovolím vyslovit svůj osobní názor, nebo spíše pochybnost nad tímto hodnocením, nad jeho objektivitou a smyslem. Neberu-li v úvahu obyčejnou chybu při vhození kuličky, zdá se mi, že chtít po dětech ve věku 3-10 let jakési hodnocení, a zvlášť zjednodušené na takový výběr jako ano - ne, je dost složité, ne-li nemožné. Pro ty menší děti nepochopitelné a pro větší děti, zvlášť ty citlivější, možná i nadneseně řečeno, mírně stresující.
A na závěr bych už chtěl jenom tomu příštímu, jubilejnímu 30. ročníku popřát větší a šťastnější výběr inscenací a ono divadelní „zlom vaz“.

Program 29. ročníku Divadlo dětem 2001:
DS Scéna Kralupy n.Vl. - Václav Tomšovský: Tři kmotřinky
DS TJ SOKOL Lázně Toušeň - V. Novák a S. Oubram: O mlynáři Jankovi a Cecilce ze zámku aneb Lesní pohádka
DS Hálek Nymburk - J. Chmelař a J. Klatovská: Popelka
Dětský DS Z. Čelakovského Petrovice u Sedlčan - R. Provazník a R. Cromptonová: Kouzelná knížka + Psanci
DS Máj Praha - J. Kolařík: O Jankovi, Jitřence a stašidýlkách
Ivan Neubauer

Poznámka redakce
Ivan Neubauer v třetím odstavci svého článku píše, že základní podmínkou soutěže je účast nejméně 4 souborů. Není tomu tak. Je to pouze jedna z podmínek pro možnost uplatnění nominace inscenace z krajové na národní přehlídku. Tím není dotčena pravomoc uplatňovat doporučení souborů a jejich inscenací k výběru do programu národní přehlídky. Viz Propozice přehlídky POPELKA v Rakovníku v bulletinu d’ARTAMAn č. 6/2000.