Texty: STROTZER, Milan: Náš soubor v Číně. www.mistnikultura.cz 28. 2. 2011

Náš soubor v Číně

Dobrovolnost bez hranic (Do Číny!)

Milan Strotzer

Mezi dobrovolnými aktivitami zaujímá nepominutelnou sféru dobrovolnictví v oblasti zájmové umělecké tvořivosti či, jak se dnes říká, v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit. Na tomto poli, zdá se, nemá dobrovolná práce žádných nepřekročitelných mezí. Ať ji budeme poměřovat investovaným časem účastníků, kvalitou výsledků práce či např. měřítky zeměpisnými.

Příkladem takového překračování mezí je Divadelní soubor při TJ Sokol z malé obce Lázně Toušeň poblíž Brandýsa nad Labem. Jeho začátky spadají do přelomu let 1919/1920, kdy si členové místní jednoty Sokola postavili sokolovnu a začali v ní kromě cvičení také provozovat divadlo. Sotva si mohl tehdejší vedoucí divadelního odboru a režisér Václav Kouba představit, že jím vedený soubor jednou překročí hranice svého působení. Hrálo se především doma. Už vůbec nemohl pomyslet na to, že se to stane takovým způsobem, že bude soubor věhlasným v Čechách, natož za jejich hranicemi.

Byla léta chudší i tučnější, ale soubor až do 90. let min. stol. nepřekročil hranice místního a okresního významu. S příchodem nové krve do souboru, jmenovitě Anny Müllerové a jejího manžela Dušana se nejdříve pozvolna a později docela překotně ony ustálené meze působení počaly rozšiřovat. Soubor se zúčastňoval nejrůznějších divadelních přehlídek, neváhal vstoupit do konfrontace s jinými na krajských soutěžních přehlídkách, Anna Müllerová absolvovala dlouhodobý Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA, Dušan otevřel možnosti původně činoherního souboru do oblasti pohybového divadla a pantomimy. Tohle překračování teritorií se vyplatilo. Inscenační výsledky přivedly soubor na půdu celostátních přehlídek činoherního divadla v Děčíně, s inscenacemi určenými dětskému publiku na Popelku Rakovník, navíc i na Otevřeno v Kolíně, přehlídku pohybového divadla a pantomimy. Odtud byl už jen krůček k účasti na mezidruhové celostátní přehlídce s mezinárodní účastí Jiráskův Hronov, která je každoročně završením divadelní sezóny a festivalem nejzdařilejších a nejzajímavějších inscenací amatérského divadla.

Účast na Jiráskově Hronově namnoze otevírá souborům cestu na zahraniční festivaly. Taková možnost se naskytla i toušeňskému souboru se scénickou groteskou nazvanou Kino, s kterou se úspěšně zúčastnil Jiráskova Hronova 2008. Byl pozván na německý prestižní festival v Paderbornu a také na Mezinárodní dny divadla 2009 do německého Lörrachu. Zde jeho inscenace zaujala jiného účastníka přehlídky, a sice soubor z Číny. Hned na místě dostali toušenští pozvání k účasti na festivalu humoru, konaném v rámci 12. šanghajského mezinárodního festivalu umění 2010. Přijali je, nicméně nebrali to v tu chvíli příliš vážně. Když však na jaře 2010 přišlo oficiální pozvání, pod nímž byl podepsán profesor Huizhu Sun Ph.D., proděkan šanghajské Divadelní akademie, nezbylo než o něm vážně uvažovat a jednat. Zjistit např., co taková daleká cesta bude stát, co je vše třeba zařídit. Bylo toho nemálo, největší bariéru pro realizaci výjezdu představovalo zajištění potřebné sumy peněz, která se vyšplhala na bezmála 770 tis. Kč.
Všechny nabízející se zdroje financování prostřednictvím grantových podpor měly již po uzávěrce. Česká obec sokolská mohla uvolnit jen 18 tis. Kč. Podzim naplnila horečná jednání. Divadelní akademie v Šanghaji zvýšila vážnost svého pozvání příslibem dotovat 51 % nákladů celého zájezdu. Rada a zastupitelstvo městyse Lázně Toušeň velkoryse rozhodly 15. září věnovat divadelnímu souboru v uznání za jeho reprezentační činnost a k uskutečnění zájezdu do Číny jednorázovou dotaci ve výši 56 tis. Kč a poskytnout bezúročnou půjčku ve výši 200 000 Kč, splatnou do dvou let. Výjezd začal nabývat reálné podoby s tím, že si každý z osmnácti účastníků zájezdu zaplatí vízum, očkování, pojištění a část nákladů. Bylo rozhodnuto.

Přípravy byly náročné, ztížené navíc tím, že na loňské úspěšné zájezdy do Paderbornu a Lörrachu navazovala již přislíbená vystoupení ve Francii, a to 9. října hned dvakrát v rámci festivalu amatérského divadla Theatra 2010 (24e Festival international de théâtre amateur) ve známém středisku Saint-Louis. Do toho přišly ještě dvě rány: dva klíčové herce souboru bylo třeba nahradit, přeobsadit, neboť Filipa Müllera odmítla Česká televize uvolnit z natáčení a Marii Radovou odmítla uvolnit DAMU Praha, kde studuje v prvním ročníku herectví. Vše se nakonec podařilo zvládnout a toušeňský soubor 22. 10. 2010 odletěl z Prahy do Šanghaje. Zde sehrál v rámci festivalu pět úspěšných představení ve třech různých divadlech. Stihnul také navštívit zde právě probíhající EXPO 2010, především Pražský a Český pavilon. Byla to mj. příležitost dostat se po mnoha dnech k české kuchyni.

Více o tom, co dobrovolnictví v amatérském divadle přináší, můžete číst v článku Dušana Müllera a v připojených útržcích z deníčku herečky souboru Jany Hadrbolcové na http://www.amaterskascena.cz/cl-tousen-v-cine-110213224502.