Texty: AS 2001, č. 2, s. 40, Vít Závodský.

Brno a jižní Morava míří do Prostějova

V návaznosti na 24. ročník soutěží Brněnského kola proběhlo 17. března t.r. jihomoravské regionální kolo Wolkrova Prostějova, které organizačně zajišťovalo Kulturní a informační centrum města Brna, jmenovitě dr. Šárka Tryhuková. Dvěma souběžně pracujícím odborným porotám se nakonec představilo 41 recitátorů (tedy zřetelně více nežli loni) a čtveřice souborů. Individuální interpreti si povětšině vybírali z tvorby moderních českých i světových autorů (častěji z Milana Kundery, Jiřího Suchého nebo Petra Šabacha), pozoruhodné však bylo, že se jejich jména ponejvíce vyskytla pouze jedenkrát, takže dramatická nabídka ve všech třech kategoriích byla tentokrát nezvykle pestrá.
V méně zastoupené 1. kategorii (15-17 let) soutěžilo 15 recitátorů, přičemž se projevila snaha volit ve dvou kolech texty žánrově protikladné, a v prvním výrazná tendence k prózám s humorným, nebo přímo parodickým laděním. Úroveň výkonů byla vyrovnaná, neobjevil se však přednes, který by jednoznačně vynikal či výrazněji překvapil. Do národního kola postoupili dva sólisté. Ilona Popelková z Veverských Knínic zaujala hravým pojetím Koláže Jana Vodňanského a Smetanovým kvartetem Z mého života od Antonína Sovy, při němž však prokázala jistou nezkušenost v práci s gesty. Jihlavan Ondřej Jiráček přednesl báseň Jozsefa Attily Tys udělala ze mne dítě a prózu Milana Uhdeho Výběrčí, v níž naznačil i své možnosti i rezervy při využívání různých promluvových poloh. Čestná uznání bez dalšího postupu připadla Vendule Bártkové (Gymnázium Uherské Hradiště) a Marii Vančurové (Světlá nad Sázavou).
Podobně vyrovnaná byla i II. kategorie (17-20 let) s 23 soutěžícími. Vítězství zde připadlo Brňanu Otakarovi Blahovi, který si spolehlivě poradil s eliptickou syntaxí předlohy Josefa Kostohryze Ztráty, i s parlandovým volným veršem Kainarova Blues o velké jarní cestě. Druhou postupující se stala Hana Štěpánková ze Žďáru nad Sázavou, mající šťastnou ruku při volbě hutné folklorizující balady Michala Baluckého Svatba, i Hnilova překladu textu Daniila Charmse Svět se mi hnusí. Při neudělení třetího místa musela se další nadaná čveřice - Tomáš Marieník (Valašské Meziříčí), Jarmila Krausová, Zdena Sokolíčková a Klára Dvořáková (všechny tři z Nového Města na Moravě) - spokojit s čestnými uznáními.
V nejméně obsazené III. kategorii (nad 20 let) se postupově prosadili tři brněnští soutěžící, vesměs zkušení účastníci minulých ročníků. Aleš Kubík pobavil publikum úryvkem z humorné prózy Karla Michala Silná osobnost a úsporných prostředků použil také při přednesu Mikulášovy básně Trable. Radimu Šípovi se lépe nežli v Brněnském kole podařilo odlišit tři texty Kennetha Rexrotha v překladu Antonína Přidala; lehce provokativní nádech mělo jeho pojetí předlohy Friedricha Nietzscheho Jen blázen! Jen básník! v přetlumočení Věry Koubové. Michal Hubáček pojal s ironickým nadhledem Villonovu Baladu o jazycích klevetníků (přeložil Otakar Fischer), zatímco vyznění anekdoty Miroslava Holuba Ono se letělo poznamenal drobný výpadek v textu.
V kategorii kolektivů, jen částečně rehabilitující dřívější tradici jihomoravských divadel poezie, sešla se čtyři vystoupení, přičemž o třech z nich jsme již referovali v souvislosti s únorovým Brněnským kolem. S výhradami se opět setkaly ortenovské pásmo Karoliny Stehlíkové Čemu se báseň říká v podání nositele čestného uznání, souboru ÚSTAF Gymnázia Brno-Komín, i rafinovanější Divadlo v negližé s baudelairovskou montáží scenáristky a režisérky Blanky Fišerové Hodina opojení. Nováček regionálního kola, brněnské Divadelní studio Dialog, nabídl v režii své vedoucí Miluše Kudličkové oprášenou verzi Prévertových pohádek pro nehodné děti, s nimiž už před časem vystoupil na Šrámkově Písku. Početná, převážně dívčí parta pojala známé překlady Adolfa Kroupy (Pštros, Nespokojený dromedár, Kůň na ostrově aj.) se snahou o bohatou, spíše vážně laděnou jevištní ilustraci; nejživěji a nejuvolněněji dopadla sekvence žirafí opera, k níž hudbu složil Miloš Štědroň mladší. Prostějovský postup si nakonec prosadil brněnský kolektiv Útulek z Domova mládeže na Gorkého ulici, vedený Josefem Zajíčkem. Asociativní mluvně pohybové etudy Řekni, na co myslíš inspirovaly se tentokrát krátkým žertem bohémského literáta Leoše Slaniny Návštěva u ministra. Neodadaistická hra se slovy, fyzickými akcemi, ataky publika, i všelijakými variacemi s improvizacemi, vedla nakonec k odklonu od původní básně a rozklížení celé produkce, kterou proto porota doporučila vhodně zkrátit a zprecizovat.
Vít Závodský