Databáze českého amatérského divadla

Texty: Josková Zdena, dramaturgyně: Nemám ráda nezbadatelné němohry

"Nemám ráda nezbadatelné němohry"

Sedíme v učebně na katedře výchovné dramatiky DAMU, svačíme, povídáme si, odpočíváme, když se otevírají dveře a v nich nepřehlédnutelná postava Zdeničky Joskové: "Tak, moji milí, copak máte pro mě. Kdopak má ještě nějaké restíky?" Někteří z nás mají chuť utéci, jiní se usmívají, neboť něco mají. To něco je text vybraný pro dramatizaci či přímo vypracovaný scénář. Pro toho, kdo neprošel hodinami autorsko-dramatizátorského semináře, se může zdát tento úkol jednoduchý. Pro nás, kteří známe Zdeničku Joskovou, je zřejmé, že obhájit nalezené či vytvořené, je úkolem nelehkým. A tak hledáme, tvoříme s vědomím toho, že naše volba či náš výtvor projdou cestou kritické analýzy a diskuse, že obhajovat nebude lehké, že náš pokus může být dalším neúspěšným. Dnes už vím, že zaplať pánbůh za to.
Se Zdenou Joskovou jsem se setkal již jako divák a seminarista Dětských scén. Vždy mě udivovala jasností názoru, vtipem, přesnými bonmoty a jako učitele českého jazyka mě mnohokrát okouzlila její mluva. Někoho její názory provokovaly, někoho možná i pobuřovaly, nikdy však nebyly přijímány lhostejně, neboť často mířily k podstatě. A právě v takových chvílích jsem poznával něco, co se mi potvrdilo později při studiu. Zdena Josková nevyžaduje souhlas, ale provokuje k debatě, diskusi podložené argumenty. Nejvíce cizí je jí lhostejnost, pasivita, názorové vakuum.
Po zřízení katedry výchovné dramatiky na pražské DAMU, o niž se zasloužila zejména doc. Eva Machková, vede Zdena Josková na této katedře několik let autorsko-dramatizátorský seminář. Naprosto nezapomenutelným zážitkem pro mě bylo Zdenou Joskovou zprostředkované setkání s Williamem Shakespearem, jímž dramatizátorský seminář zahajovala. S vědomím vlastní autority, přehledu a vědění provokovala svými otázkami, nutila k přemýšlení, ptaní se, hledání souvislostí a odpovědí. Jí vedené hodiny měly být dialogem, a pokud druhá strana dialog vedla, nastávalo jiskření, argumentační střetávání, obhajování i zpochybňování. Možná jsme někdy odcházeli rozčíleni, s pocitem nesouhlasu, ale tyto stavy provokovaly k něčemu mnohem hlubšímu - problém vyvolával zájem, potřeba obhájit tříbila argumentaci, nutila přemýšlet. "Víte, naše nemilosrdnost je přímo projevem humanismu," komentovala Zdena Josková atmosféru kritičnosti a analytického zvažování našich výtvorů.
Zdena Josková patří mezi ty, kteří mě naučili přijímat dětské divadlo sebevědomě, jako skutečné divadlo, jež má určitá specifika, ale je divadlem, jako divadlo je třeba jej přijímat, posuzovat, hodnotit. Zdena Josková specifika dětského divadla sama jasně vymezuje - vyplývají jednak ze samotného faktu, že je hráno dětmi, ale i z procesu tvorby tohoto divadla. Dobrá dětská představení by měla podle Zdeny Joskové vycházet z kvalitní umělecké předlohy s nosným tématem, které děti zaujme po celou dobu přípravy, ale i v případě reprízovaní. Toto téma má být přiměřené věku dětí, ale má mít i určitý přesah. Představení by mělo vycházet z dovedností dětí. Jako hlavní linii dramaturgie dětského divadla vymezuje Zdena Josková dramatizaci epické předlohy, jež v sobě nese zřejmý potenciál dramatičnosti. Úspěšná inscenace se tak stává průsečíkem požadavků divadla (kvalitní text, scénické ztvárnění...) a výchovy. Dětskému divadlu nejbližší je podle Zdeny Joskové divadlo epické, neboť je neiluzivní, epická výstavba příběh denaturizuje, neklade nárok na hodnověrnost, základním prostředkem zcizujícího efektu je vyprávění jako dramatický prvek svého druhu, v epickém divadle herec postavu cituje, příběh se neděje, ale předvádí, demonstruje, zpochybňuje nebo ozřejmuje se z více stran atd.
Na závěr mi dovolte (a snad dovolí i Zdenička) několik výroků, jež byly zaznamenány na okraji poznámek z autorsko-dramatizátorského semináře. Myslím, že mohou mnohé vypovědět bez velkých slov:
- "Nedělejte z vánočního stromu telegrafní tyč."
- "Pozor, abyste nepřeobrazovali kus, který je sám velkým obrazem."
- "Je to obžerné vršení hodnotných detailů ze života svatých. (Není ta čeština krásná?)"
- "Pozor na nedramatické konání, které není jednáním."
- "Ono to dramatizování nezačíná až v tom, jaká tam budou slovíčka, ale na tom, na čem ta princezna bude sedět, jestli na trůně, nebo na bedně od brambor."
- "Netahejte tam velký ideály, ty stejně nesdělíte."
- "Nemám ráda nezbadatelné němohry."
Děkuji za ty hodiny, děkuji za ten humor a děkuji i za mnohem víc.

RADEK MARUŠÁK
(Tvořivá dramatika 2001/1)

Převzato: http://www.drama.cz/aktuality/zdena_joskova.html
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':