Texty: Kdyby nebylo Zdeny Joskové - autor: Jarolav Provazník, leden 2011

Kdyby nebylo Zdeny Joskové…
Počátky moderního českého divadla hraného dětmi je možné najít až hluboko v padesátých letech 20. století, v dobách, kdy s dětmi začali pracovat Josef Mlejnek, Hana Budínská a Jindra Delongová. V 60. letech jejich aktivity a podněty dalších zakladatelských osobností propojila Eva Machková a začala koncipovat dramatickou výchovu jako svébytný obor estetické výchovy, který se ovšem tehdy ještě neučil na žádné vysoké škole ani na žádné jiné škole, natož aby byl součástí osnov či programů pro základní nebo střední školy. (S jedinou výjimkou - a to lidových škol umění, na nichž se právě tehdy začal literárně dramatický obor vytvářet.) Zato se záhy, od počátku 70. let začala velmi bouřlivě rozvíjet divadelní větev dramatické výchovy - především díky celostátním přehlídkám dětských divadelních souborů a jejich bohatým a systematicky promýšleným vzdělávacím programům. Tradice těchto přehlídek nastartovala dvěma přehlídkami z počátku 70. let ve Žďáru nad Sázavou a zdárně pokračovala Kaplickými divadelními léty. A přesně to bylo období, kdy na půdu dětského divadla razantně vstoupila nepominutelná osobnost - Zdena Josková.
Zdena Josková už měla tehdy za sebou coby porotkyně setkání s dětským a mladým divadlem na Šrámkových Píscích (protože v 60. letech byly ŠP několik let přehlídkami dětských souborů). Tehdy se tu mimochodem poprvé setkala s Josefem Mlejnkem, ”jehož děti,” jak na to dnes vzpomíná, ”byly schopny zaujatého, přirozeného jednání na jevišti.” Což ovšem v tehdejších dobách nebylo vůbec nic běžného. Měla také za sebou zkušenosti dramaturgyně Divadla Jiřího Wolkra (dnes Divadla V Dlouhé) a dramaturgickou práci ve vysílání pro děti a mládež v Československé televizi. A všechny tyto zkušenosti dala do služeb oboru, který ji naplno pohltil a kterému se od té doby cele věnovala - dramaturgii divadla hraného dětmi.
Působila tu jako porotkyně národních (celostátních) i krajských přehlídek, a především lektorka autorsko-dramatizátorských seminářů a dílen, jejichž počet je stěží přehlédnutelný. Všechny tyto aktivity vyústily začátkem 80. let do unikátního podniku, jímž byl Klub autorů a dramatizátorů dětského divadla, který se jako - svým způsobem - poloundergroundová iniciativa scházel díky Evě Machkové a pod vedením Zdeny Joskové na půdě tehdejšího odboru zájmové umělecké činnosti ÚKVČ (na jehož základech začátkem 90. let vznikla dnešní ARTAMA).
Zdena Josková na to vzpomíná v loňském Deníku Dětské scény: ”Na naše semináře, které jsem vedla snad třicet let, mám ty nejkrásnější vzpomínky; s mimořádným zaujetím a soustředěním a ve velmi přátelské atmosféře tu vznikaly hry, převážně dramatizace kvalitních literárních předloh, šité ´na tělo´ souboru, které by zajímaly a těšily jak děti ze souboru, tak v hledišti. Tyto mé semináře se staly pravidelnou součástí přehlídek a pak i samostatnou tvůrčí dílnou, nazvanou Kruh autorů a dramatizátorů dětského divadla, která se po řadu let konala třikrát do roka v Evině kanceláři.”
Těžko už někdo spočítá, kolika kvalitním dramatizacím nebo i původním dramatickým textům byla Zdena Josková za ta léta kmotrou. Historie samozřejmě nebere v úvahu argumenty typu ”co by se stalo, kdyby…” Troufám si ale tvrdit, že kdyby nebylo Zdeny Joskové, vypadala by dramaturgie moderního českého dětského divadla zcela jinak.
Jaroslav Provazník

Převzato: http://www.drama.cz/aktuality/zdena_joskova.html