Texty: Lagron, Jaroslav a jeho rod: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 365

JAROSLAV LAGRON A JEHO ROD

Oponu pro kočovného loutkáře Jaroslava Lagrona namaloval Jindřich Boška z Vlachova Březí.

Podle údajů Jaroslava Bartoše se jméno Lagron (Lakron) mezi loutkáři objevuje na přelomu první a druhé třetiny 19. století. Jaroslav Lagron patřil k tomuto významnému loutkářskému rodu, provozoval ještě kočování a hrával loutkové divadlo tak, jak se to naučil od svého děda a otce. Když v roce 1949 vyšlo úřední nařízení požadující od kočovných loutkářů složení kvalifikačních zkoušek, uložil Jaroslav Lagron rodový fundus do beden a loutkařinu pověsil na hřebík.
Začátkem devadesátých let se s J. Lagronem seznámili členové pražské Říše loutek, vytáhli z beden na denní světlo loutky, dekorace a rekvizity, které tam třiačtyřicet let nečinně odpočívaly, a pořídili fotografickou dokumentaci. Na Vavřinecké pouti v Domažlicích pak v roce 1993 sehrála Umělecká scéna Říše loutek na velkém Lagronově loutkovém divadle parádní kus českých lidových loutkářů Jan doktor Faust. Starý pan Lagron seděl v první řadě a slzel dojetím.
K nejzajímavějším částem Lagronova fundusu patřilo malované proscénium a opona. Byly pořízeny počátkem 20. století a autorem je Jindřich Boška z Vlachova Březí. V současnosti je opona s celým divadelním fundusem v majetku rodiny Lagronů, ale nikdo z rodiny loutkové divadlo již neprovozuje.

Velikost opony je 350 x 195 cm. Opona a jednotlivé díly proscénia jsou malovány na plátně ukončeném laťkami, aby je bylo možno navíjet.
Proscénium sestává ze čtyř dílů. Malba na oponě zobrazuje Libuši věštící slávu Prahy. Poměrně náročná figurální kompozice je rámována zelenou podkasanou draperií a v dolním okraji opony je nápis Proroctví Libušino. Horní díl proscénia nese nápis Byli jsme a budem, po pravé straně proscénia je výjev Kníže Oldřich se setkává se sv. Prokopem v lesích Sázavských, po levé straně Krok a jeho dcery.
Jan Novák

~ JINDŘICH BOŠKA viz s. 369