Texty: Křížlice: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 200-201

KŘÍŽLICE, okres Semily

Obraz Kotel v Krkonoších namaloval František Kaván jako oponu pro Svatojánský ochotnický soubor v Křížlicích v roce 1895.

František Kaván v době svých pražských studií na akademii velmi rád zajížděl domů a také chodíval z rodné Víchovské Lhoty do blízkých Křížlic zahrát si divadlo s tamějším Svatojánským ochotnickým souborem. V hostinci u Kalenských, kde se divadlo hrálo, bylo docela malé jeviště s oponou, kterou pravděpodobně namaloval malíř Střižek z Hrabačova u Jilemnice. V polovině devadesátých let byla již tato opona odřená a Kaván ochotníkům nabídl, že jim za režijní cenu namaluje na staré plátno něco zbrusu nového. Rozvážné předsednictvo spolku s tímto výhodným návrhem souhlasilo, a tak Kaván vymaloval během prázdnin motiv jím tolik milovaný. Jistě při své skromnosti neočekával zvláštní vděk, ale určitě také nepředpokládal, že motiv se bude křížlickým sousedům zdát všední a banální.
Prvotní rozčarování Křížlických se záhy začalo měnit v kritiku, do jejíhož čela se údajně postavil křížlický kantor. Všední motiv byl považován za živoucí důkaz toho, že Kaván se v té Praze ještě asi mnoho nenaučil, ale rád by se už po horách chlubil. Intenzita výtek musela být asi zcela mimořádná, protože i výjimečně plachý Kaván se nakonec dohřál a do pravého dolního rohu obrazu připsal: „Ani pro chloubu, ani pro troubu.“ Kritika poté ustala, ale v myslích nejspíš hlodat nepřestalo. A tak přesně po deseti letech, v roce 1905, požádali Křížličtí osvědčeného pana Střížka, malíře pokojů z Hrabačova, aby jim na staré plátno namaloval něco jiného, i když Kavánova malba byla v té době jistě v solidním stavu. Naštěstí byli objednavatelé ke Kavánovi natolik ohleduplní, že novou malbu nechali zhotovit na rubovou stranu opony. Volbu námětu už tentokrát neponechali náhodě, ale požádali pana Střížka, aby jim vyvedl nějakou pěknou figurální malbu s náležitě vlasteneckým obsahem. Přání se jim splnilo, i když asi opět ne docela podle očekávání (viz s. 122).
Střížkova opona s připomínkou bělohorské poroby pak sloužila po dlouhá léta ke všeobecné spokojenosti. Alegorická malba mohla těšit diváky v hledišti, Kavánovy hory pak případné zájemce na jevišti. Ochotnický soubor za okupace zanikl a s ním zmizela také jeho opona. (....) Po letech ji objevil ředitel školy Ouhrabka v Jestřabí na půdě hostince U Skrbků. Ležela v zapadlém koutě spolu se starými divadelními rekvizitami, stočená na dřevěný válec. Nevhodné uložení ji poničilo leckde k nepoznání. O nejnutnější zabezpečení se postaralo jilemnické muzeum.
Jan Luštinec v časopise Krkonoše 1994, č. 11, s. 28

• Tempera, opona restaurována ak. mal. Bohumilem Knyttlem 1969. Jako obraz umístěna v Krkonošském muzeu Jilemnice.

FRANTIŠEK KAVÁN (1866 Víchovská Lhota u Jilemnice – 1941 Libuň) byl významný český malíř-krajinář, jehož dílo bylo vyhledáváno sběrateli, ale také často paděláno. Studoval na pražské akademii u Julia Mařáka. V roce 1900 získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži za obraz Podmrak, který šest let před tím vytvořil ve své rodné vsi. Po realistických začátcích se v letech 1895–1899 přiklonil k symbolismu, ale na počátku 20. století se vrátil k čisté krajinomalbě v duchu impresivně laděného realismu. Jeho dílo je úzce spjaté s rodným krajem, ale i s Vysočinou, kde po řadu let žil.