Texty: AS 2001, č. 1, s. 25, Jakub Hulák.

Smutná zpráva o Daně Svozilové

Nečekaně a krutě nás 13. února 2001 zasáhla zpráva o smrti Dany Svozilové – ve chvíli, kdy jsme už pevně věřili, že svůj dlouhý zápas s následky těžkého zranění při podzimní autonehodě úspěšně vybojuje.
Dana Svozilová (narozená 7. 6. 1951) patřila zejména v posledních deseti letech k vůdčím osobnostem české dramatické výchovy. Významný vliv na utváření oboru měla ovšem už od 70. let jako členka, později jedna z vedoucích proslulého brněnského dětského divadelního souboru PIRKO, v 80. letech jako spoluzakladatelka prvního Střediska dramatické výchovy u nás (v DDM Lužánky), od 90. let jako pedagog ateliéru dramatické výchovy Divadelní fakulty JAMU Brno, který spolu se Silvou Mackovou v roce 1992 založila. Stejně podstatná byla její pedagogická činnost v seminářích a dílnách dramatické výchovy, mj. na národních přehlídkách dětského divadla, právě tak jako činnost publikační (metodické publikace, odborné články). Od mezinárodních projektů souboru PIRKO v 60. letech udržovala v rámci oboru stálý kontakt se zahraničím. V devadesátých letech to byla právě ona, komu se mimořádným způsobem dařilo odborně reflektovat a do své práce začleňovat nové podněty, zejména angloamerické dramatiky.
Teď, když píšu tyto řádky, zdají se mi ale náhle všechny jmenované zásluhy a odborné kvality zanedbatelné. Mám Danu před očima především jako neskutečně krásnou a výjimečnou lidskou bytost a nezapomenu na její úsměv, laskavý hlas… Přátelský, a pro mě vzácný rozhovor, který mezi námi probíhal, zůstává nepochopitelně navždy přetržen v půlce věty.
Jakub Hulák