Texty: AS 2001, č. 1, s. 12, Jiří Trnka.

Faustování trochu jinak
Dojmy účastníka

Tak si posledních deset let plánuji, jak se pojedu opět podívat na nějaké loutkářské klání. Vždy to dopadlo tak, že jsem zrovna byl někde jinde než jsem chtěl být. Až tu náhle jsem se s časem sešel a ocitl se na bechyňském Faustování. A koukal jsem, jak jsem se po té dlouhé pauze ocitl jinde, než jsem čekal. Největší radost mi udělalo poznání, že ještě existují a fungují (pan Brůček promine) zapálení šílenci jako pan Brůček, kteří se pustí přes překážky a zorganizují takovou akci. A největší neradost - Bechyně plná plakátů a na představení diváků jen spoře. Kde byli lázenští hosté? Nedostali snad vycházku nebo jim „kulturní referent“ doporučil jiný program.
A co se hrálo? Nejsem divadelní ani jiný kritik, tak mohu nabídnout jen pohled diváka. Tak jsem koukal, nejdříve na zahájení, a viděl, že nejlépe to zahájila popelnice před vchodem, ve které byl odložen televizor. Rakvičkárna divadla Bořivoj skončila dřív, než jsem se stačil rozkoukat. Oproti tomu na Podobiznu z divadla Rámus jsem rozkoukaně koukal, a pořád nic neviděl. Řekl jsem si, dlouho jsi žádné divadlo neviděl, tak je všechno už asi jinak, a ty na to nemáš, tak se s tím nějak vyrovnej. Bohužel, dodnes jsem se nějak nevyrovnal. Spát jsem první den šel přece jen s dobrou náladou. „Tam u nás se nikdo nemýlí“, tak to bylo přesně to, co mně potěšilo, a z toho, co jsem viděl ještě další den, to bylo z mého pohledu to nejlepší. Hurá, ještě tu jsou komedianti. Tak a co nám přinesla sobota? No přece „Kuřátko“. Bylo to moc pěkné představení. Jen je škoda, že jsem měl místy pocit, že se nedívám na Tatrmany, ale na „Příběh opravdového člověka“ od jiného souboru. Přesto jsem se ale dobře bavil a dobabral se až do konce nekonce. První Rytíř byl krátce po zahájení pro mne zároveň posledním, neboť se musím přiznat, že jsem představení úspěšně prospal. Vzhledem k předchozímu spánku jsem byl na večerní představení DISKU svěží, ale nebylo to nic platné. Z celého představení jsem si odnesl jedno poznání „Mistři z AMU“ nám přišli ukázat, jak to všechno vlastně je. Že se nebavil zmatený divák na představení, no dobře. Ale že bylo vidět, jak jsou otráveni i herci z AMU, to snad je škoda hlavně pro ně.
Na závěr moc děkuji organizátorům. Rád přijedu za rok, a doufám, že bude problém sehnat před představením vstupenky.
Jiří Trnka