Texty: CÍSAŘ, Jan: Meze Hronova 2010 - Wir tanzen Konzentriert!. Amatérská scéna 2010, č. 5, s. 26 - 30.

Vystoupení přinášející na JH rovněž zatím neobvyklé prvky scénování, bylo přijato s rozpaky. Soubor Frei Körper Kultur ze Semil svou performancí Wir tanzen Konzentriert! vrátil do hry kdysi bohatě využívané nahé lidské tělo jako prostředek působení ne-li přímo až agresivního ataku na diváka. Napsal-li jsem, že je to performance, pak tím chci říci, že nejde o nazkoušený a fixovaný scénický tvar, ale o jistý koncept, jenž se mění s každým prostorem, vstupem jiného účinkujícího či jinak použitou rekvizitou. Nedá se vskutku hovořit o scénickém divadelním tvaru, tedy o divadle. Jsou to v nejlepším případě jakési obrazy (ve smyslu výtvarném, vizuálním), které ve vztahu k projekci na stěně mají sice elementární fixaci, ale pak už jsou jen chlapecká a dívčí nahá těla; autentická, zraňující sebe i jiné včetně diváků svou agresivitou a někdy i vulgárností. Jeden z diváckých ohlasů nazval tento způsob divadla poněkud nešťastným, jiný si nevěděl rady se spoustou pocitů, jež vyvolával, pro jiného to byl útvar, kde si lidé fyzicky ubližují, což hraničí s manipulací a transem. A konečně jiný ohlas prohlásil výsledek za nulu. Myslím si, že pojem výsledek je pro toto předvádění nepatřičný. Je to jakýsi pokus obnažující jednu ze základních hodnot scénování: tělo, tělesnost, tělovost. Nic více a nic méně, je to zkoumání, ohledávání.
Ostatně je pro mne přímo symbolické, jak tato performance na 80. JH dopadla. Byla sehrána jen jednou, byť měla být předvedena čtyřikrát. Po prvním představení proto, podle závěru organizačního štábu JH zveřejněném ve Zpravodaji č. 9, že soubor nedodržel domluvená pravidla pro představení, byla zbývající zrušena. Nuže: pokud performance tohoto typu budou doporučována a nominována na JH, tak nikdy nebudou moci, jak to rovněž žádá ve svém prohlášení organizační štáb, dodržovat přesně smluvené podmínky svého vystoupení. Neboť jejich smyslem, jádrem, podstatou je hledání, trvalé objevování něčeho jiného. Myslím si, že ta symbolika osudu této performance je v tom, že ve svém hlavním proudu byl celý 80. JH hledáním, že neoplýval skvostnými a perfektními výsledky, ale nabízel průniky do pohybu českého amatérského divadla. Nejsem prognostik, ale myslím si, že tento stav bude ještě nějakou dobu trvat.