Texty: Schubertová, Lenka: Loutkářská rodina Havlíkových. Bakalářská práce. (Citace.)

Prvním loutkářem, byť amatérským, se stal JUDr. Václav Havlík st. Syn řezníka,
vrchní magistrátní rada, ale také člen smíchovského Sokola, shlédl v roce 1919
na jevišti radlického Sokola loutkovou hru „Kašparek v pekle”, hranou řezbovanými
marionetami na drátu, a nadchl se pro toto umění. Václav Havlík pochopil, že
loutkové divadlo má potenciál působit na obecenstvo jako obrovský výchovný
element. Svou ideu převedl již v roce 1920 do praxe a založil loutkové divadlo
i v Sokole na Smíchově. Za pomoci PhDr. Jindřicha Veselého získal spolupráci
Umělecke loutkove sceny, která byla v té době bez stálého působiště. 5.dubna 1920
se na galerii tělocvičny Sokola I. Smichov7 odehrála premiéra hry Zdeňka
Schmoranze „Začarovany les”. S vlastním loutkovým divadlem se sokolové
představili v říjnu téhož roku s hrou Ludmily Tesařové „Vodnikova Hanička“.
Divadlo fungovalo jednadvacet let, během nichž změnilo dvakrát adresu. Roku 1941
nacističtí okupanti příkazem zlikvidovali sokolské hnutí a divadlo bylo uzavřeno.
2.2 Nejvýznamnější éra v loutkářství Havlíkových
Synové JUDr.Václava Havlíka Václav a Emil chodili do sokolského loutkové
divadla založeného jejich otcem od raného dětství. Nejprve do hlediště, poté
loutkářům pomáhali v zákulisí. Václav jako technolog a vodič, Emil jako vodič.
Proto mohl Václav v roce 1946, rok po smrti svého otce, divadlo převzít
a vykonávat funkci „principála“. O pět let později bylo však opět, tentokrát
komunistickým režimem, na dlouhá léta zavřeno. Emil Havlík stál u zrodu prvního
profesionálního loutkového divadla u nás - Ustředniho loutkoveho divadla a dlouhá léta
v něm působil, stejně tak jako Václav Havlík, který nastoupil v roce 1950 a uplatnil
se jako šéf výpravy, scénograf a technolog, Emil jako vodič a mluvič, ale také
překladatel sovětských her a občasný režisér. Oba bratry také zaměstnala Katedra
loutkařstvi DAMU, vzniklá v roce 1952.

Poznámka: Práce vznikla na půdě Masarykovy univerzity v Brně, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, Teorie a dějiny divadla. Celou práci lze nalézt na internetových stránkách – https://is.muni.cz/th/gj70h/