Texty: Nekuda, René: Jak letos ožil Mácha na Šrámkově Sobotce? AS 2010, č. 5.

Jak letos ožil Mácha na Šrámkově Sobotce?
René Nekuda

Letošní 54. ročník Šrámkovy Sobotky tradičně započal v sobotu, tentokrát 3. července 2010. Během jednoho týdne ukázal festival českého jazyka, řeči a literatury opravdu bohatý program. Užili si ho jak registrovaní účastníci festivalu, tak i náhodní návštěvníci a samozřejmě i sobotečtí rodáci.
Jednou z tradic je i recitační dílna studentů humanitních fakult vysokých škol, která probíhá pod vedením zkušených lektorů z oblasti rozhlasové tvorby, herectví a samozřejmě i profesionální recitace.
Nováčci v recitační dílně často zapadli svým projevem mezi starší kolegy. Odborní lektoři (Aleš Vrzák, Libor Vacek, Věra Slunéčková, Hana Trázníková) si rozdělili tři desítky studentů do svých skupin a týdenní práce nad vybranými texty mohla začít. Recitační dílnu podpořila i hudební dílna Jiřího Šlupky Svěráka a dílna kantorů pod vedením Hany Kofránkové. Všichni účastníci mohli navštívit i věhlasnou ortoepickou poradnu Zdeňky Sajfertové.
Prvním velkým bodem programu bylo zpracování divadelní hry Karla Čapka Věc Makropulos v podání Klicperova divadla Hradec Králové.
Nedělní slavnostní zahájení probíhalo v duchu tradice, ale i moderní interpretace Máchy. Moderátoři diváky vyzkoušeli formou kvízu ze znalostí Máchova života. Zejména vysokoškolské publikum věrně obhájilo svou pozici a většinu ze záludných otázek správně zodpovědělo.
Celý letošní program byl veden pod diktátem Karla Hynka Máchy, který byl oficiálně hlavním tématem 54. Šrámkovy Sobotky (připomeňme výročí 200 let od narození tohoto velikána). Účastníci se proto mohli seznámit v dopoledních přednáškách s fakty ze života a tvorby slavného básníka a ve večerních programech zase s adaptací jednotlivých děl. Zvláštní pozornost vyvolala inscenace Divadla Viola Máj, kde excelovala Bára Hrzánová. Podobný obdiv vzbudilo i němé filmové zpracování Máchových Cikánů, které hudebně na klavír podpořil Jiří Šlupka Svěrák.
Mácha ale nebyl jediným tvůrcem festivalového programu. Největší úspěch mezi diváky vzbudilo monodrama Svou vlastní ženou z pera Douga Wrighta. Herecký výkon Lubomíra Ulovce byl natolik sugestivní, že nenechal žádného diváka v klidu.
Tyto namátkou vybrané položky programu každé odpoledne doplňovala nokturna v zahradě Šrámkova domu. Jednou hudebním vystoupením kapel Hmm či Condurango, podruhé autorským čtením (například Ortenovou cenou oceněného básníka Jonáše Hájka). Za připomenutí rozhodně stojí i tradiční produkce rozhlasových her.
Organizátoři Šrámkovy Sobotky i letos odvedli pořádný kus práce. Zvláštní poděkování od všech účastníků si rozhodně zaslouží Jan Janatka, vedoucí Městského kulturního střediska Sobotka, a za interpretační dílny Jana Štefánková z NIPOS-ARTAMA Praha. Hlavně díky nim se konečné slavnostní vystoupení vyvedlo a všichni mohli vzájemným potleskem ocenit svoji týdenní práci.
A koho nebo co oživí příští polojubilejní ročník Šrámkovy Sobotky? To ví snad jen tajuplná kašna uprostřed překrásného městečka. Každopádně se bude na co těšit!