Texty: Mladá Boleslav: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 68, 69

MLADÁ BOLESLAV, Městské divadlo

Významné dílo ve své době úspěšného malíře Theodora Hilšera, absolventa pražské AVU v oboru historické malby u profesorů Čermáka, Lhoty a Sequense.
Východiska v historické malbě jsou v oponě přehodnocena malířovým zájmem o symbolické pojetí. Divadelní nadsázka je zde uplatněna v kontrastu mezi
psedostylovým klasicistně rokokovým architektonickým zarámováním, podaným v šedých a růžových tónech, a figurálním vyobrazením, které hýří barvami.
Tomáš Vlček

Opona jako umělecký celek oslavuje dramatické, pěvecké a hudební umění Mladoboleslavska. Dramatické umění zobrazují dvě postavy na levé straně opony,
pěvecké dvě ženské postavy s notovým partem v rukou na pravé straně vzadu a umění hudební zpodobňuje ženská postava s píšalou na pravé straně vpředu.
Uprostřed s žezlem v ruce trůní bohyně umění Thálie a nad ní se vznáší s rozepjatými křídly Múza s lyrou. Z celkem devíti postav na oponě je osm ženských,
jedinou mužskou postavou je stařec, k němuž stál Hilšerovi údajně modelem jeho přítel malíř Jakub.
Mladoboleslavské motivy na oponě zastupují dva významné detaily. Především je to romanticky pojatá zřícenina hradu Michalovice jako sídla panského rodu,
který se trvale zapsal do dějin města. V dolní části opony je pak vymalován znak královského města Mladé Boleslavi.
Karel Herčík in Městské divadlo Mladá Boleslav 1909–1999. Mladá Boleslav 1999, s. 25, 26

Koncem roku 1909 byly v Čechách otevřeny dvě nové divadelní budovy: 24. listopadu v Mladé Boleslavi a 11. prosince v Pardubicích. Delegáti obou měst se
setkali v dubnu roku 1905 v Hradci Králové a projednali návrh místostarosty tohoto města dr. Baka, aby pro určitou skupinu východočeských měst byla zřízena
stálá divadelní činoherní a operní společnost, která by střídavě vystupovala ve městech, jež se za tímto účelem sdruží. Tři ze šesti měst se k tomuto návrhu
okamžitě na schůzce přihlásila, Pardubice a Mladá Boleslav neměly ještě divadelní budovu, a tak si jenom pro budoucnost v tomto sdružení rezervovaly místo.
Obě města pak postavila své Městské divadlo jako „chrám“, do něhož měly vstoupit uměny; nejen divadelní, ale i „pěvecké a hudební“, jak napsaly pardubické
Neodvislé listy v provolání k otevření pardubického divadla a jak to Hilšer namaloval na své oponě pro Mladou Boleslav.
Jan Císař

> Městské divadlo Mladá Boleslav 1909–1999. Mladá Boleslav 1999, s. 25, 26, 64
> Místopis českého amatérského divadla A – M. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 19
÷ Muzeum českého amatérského divadla Miletín, vstupní expozice, 2006
÷ Putovní výstava fotografií Malované opony, realizovaná Muzeem českého amatérského divadla 2007–2010
÷ Výstava fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu, Státní opera Praha 2003

THEODOR HILŠER (1866 Kamenné u Příbrami – 1930 Praha) byl malířem historických obrazů a portrétů. V letech 1883–1891 studoval pražskou AVU. Spolupracoval na Maroldově panoramatu Bitva u Lipan. Jeho styl byl dekorativní, jeho nejznámějšími díly byla například plátna Sardanapal (1895) či Pád Babylonu (1891).