Texty: Karlovy Vary, Městské divadlo: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 38

KARLOVY VARY, Městské divadlo

Opona (1080 x 870 cm) je kolektivním dílem, nazvaným Apoteóza básnického umění. Složitá figurální kompozice vytváří
alegorický obraz divadelního umění, jehož smysl je akcentován postavami devíti Múz – krásných žen, umístěných v prvním
plánu. V levé části obrazu sedí mladý muž, kterého obklopují tři Múzy: je to básník, jehož inspiruje dojímavá milostná scéna,
která se „odehrává“ uprostřed obrazu (tři mladí muži jsou na námluvách u tří dívek). Za básníkem stojí Múza Thaleia (patronka
komedie), která svým gestem mladého umělce přímo „navádí k inspiraci“; za zády básníka sedí, s rukou opřenou o píšťaly dud,
Euterpé (Múza hudby); s tamburínou v ruce, v průsvitné říze stojí zády k nám Terpsichoré (patronka tance).
Situování ostatních Múz dále od postavy umělce symbolizuje, že podíl jejich inspirativního vlivu na básnickou (divadelní)
tvorbu je menší. Ležící mladá dívka s amoretem představuje Erató (patronku milostné poezie). Čelně stojící žena s dýkou v levé
ruce je Melpomené (ochránkyně tragédie), napravo od ní sedí plavovlasá Polyhymnia (patronka hymnických zpěvů). Nejvíce
v pozadí (a nejhůře viditelná) je bočně stojící Kleió (patronka dějepisectví), z velké části ji kryje patronka eposu – Múza
Kalliopé, vyobrazená v kostýmu Amazonky. Na nejzazším postě vpravo pak sedí Úraniá, Múza hvězdářství.
Modely pro ženské postavy byly patrně tři sestry Klimtovy. Nestylizované podoby těchto modelek nalézáme v levé spodní
části opony jako tři sedící dívky. Protipólem k nim jsou v kompozici opony tři mladí muži v podobě renesančních hudebníků:
v nich zobrazili malíři sami sebe. Hráč na violu je Franz Matsch, muž s bradkou hrající na příčnou flétnu je Gustav Klimt
a nejmladší z kolektivu je Ernst Klimt, hraje na loutnu.
Dle www stránek města Karlovy Vary

Začínající umělci Matsch a bratři Klimtové vytvořili už za studií společnost, aby společně zvládli náročné zakázky. Divadelní
opona představuje složitou alegorii: Básník čerpá inspiraci od devíti Múz (kolem něj tři), aby mohl zachytit výjevy ze života,
které se odehrávají v zadním plánu. Vzorem byla opona vídeňského městského divadla z roku 1871 od Hanse Makarta, která
shořela roku 1884.
Milan Kreuzzieger

> Karlovarské divadlo/ Malovaná opona (cit. 2010–05–11) http://www.karlovarske-divadlo.cz/cz/divadlo/malovana-opona/
÷ Výstava fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu, Státní opera Praha 2003