Texty: VRCHOVSKÝ, Ladislav: Štivadlo 2010 donutilo pokleknout starostu obce. Amatérská scéna 2010, č. 4, s. 50.

Štivadlo 2010 donutilo pokleknout starostu obce

Ladislav Vrchovský

Přehlídka venkovských divadelních souborů Štivadlo 2010, která se každoročně koná v obci Štítina u Opavy, letos 16.–18. 4. a 23.–25. 4. nabídla šest soutěžních a jedno nesoutěžní divadelní představení. Pět ze šesti vybraných předloh obsahovalo téma domnělé nebo skutečné nevěry, šestým titulem byla Werichova Lakomá Barka se svým tématem nenasytnosti.

Přehlídku zahájil DS J.K. Tyl z Brodku u Přerova inscenací hry Petara Petroviče Boží dopuštění. Autor v textu pracuje s motivem podezření z nevěry, příběh je situován do prostředí balkánské vesnice. Inscenace nabídla zajímavé scénografické řešení a některé nadprůměrné herecké výkony, v celku však nepřinesla nic výjimečného.
Lakomá Barka v provedení divadelního souboru z Markvartovic zaujala výkonem představitelky hlavní role, přehršlí inscenačních nápadů, jejichž celku by prospělo proškrtání, neboť forma místy přehlušuje obsah a sdělení samotného tématu a stává se samoúčelnou.
Domácí soubor ŠAMU Štítina vystoupil jako třetí v pořadí s inscenací hry Erica Assouse Příbuzné si nevybíráme. Tato komedie současného francouzského autora uváděná také pod názvem Švagřičky, jejímž tématem jsou partnerské a mezilidské vztahy, patří do celku toho lepšího, co nabízí žánr bulvární komedie. Autor se ve svých hrách pokouší souhrnně navazovat na historické veseloherní žánry, ať již jde o komedii intriky, charakterů či typů, jeho díla obsahují i prvky satirické komedie. Je tedy vždy na dramaturgii a režii konkrétního titulu, kterou cestou výkladu tématu a volby při hledání adekvátní formy se vydá. Téma hledání příčin krize partnerských vztahů je sice tématem v současném světě konjukturálním, Assous však k němu přistupuje s patřičným nadhledem a pověstným francouzským šarmem. Tři bratři se sejdou v domě u jednoho z nich i se svými ženami, ale švagrové se nijak nemilují, ba spíše naopak. Vzájemné vztahy vyjdou napovrch poté, co se dostaví čtvrtá žena, velmi atraktivní a sexy, sekretářka jednoho z bratrů. Režisér inscenace štítinských ochotníků Václav Benda se rozhodl pro formu konverzační komedie, nicméně z nabídky situací obsažených v textu také vytěžil pro sdělení obsahu, respektive tématu, téměř maximum. Představení nabídlo vyzrálé herecké výkony ze strany představitelů všech postav, přičemž některé výkony zasluhují ocenění za vskutku mimořádně zdařilou hereckou práci ve všech složkách, počínaje mluvním projevem přes pohyb, mimiku i gesto. Inscenace má svižné tempo a patřičný rytmus, k vidění jsou zde situace vypracované do pointy, mnohdy překvapivé. Scéna je navržena věcně s ohledem na nárok sdělit vše , co vyžaduje text z hlediska potřebného mobiliáře i dostatečného hracího prostoru. Ilustrativní hudba využívající francouzský šanson neruší, vhodně navozuje atmosféru i místo děje. Kostýmy ve svém návrhu vycházejí z charakteru postav. Celek je velmi zábavnou podívanou, polemizovat sice lze se škrtem závěrečné repliky jedné z postav, který poněkud mění vyznění hry, jde však o jasný a právoplatný názor inscenátorů, byť poněkud změkčuje varovné memento autora, spočívající v náznaku toho, co se stane, když manželky opustí své muže a nechají je napospas atraktivní sekretářce….
DS Kotouč Štramberk přivezl inscenaci hry Pauly Vogel Nejstarší řemeslo. Inscenace naráží na nedostatečné přijetí vnitřního světa jednotlivých postav příběhu jejich představitelkami, výsledek není věrohodný a pro diváky přesvědčivý. Kladem této inscenace bylo byť ilustrativní, ale v souladu s tématem hry vypracované výtvarné řešení scény.
DS Berani Těškovice nastudovali a v rámci přehlídky předvedli známou frašku Dámský krejčí, jejímž autorem je Georges Feydeau. I toto představení neslo znaky nevyzrálého herectví u většiny účinkujících, velkou devizou zde však byly kostýmy, zejména u dámské části účinkujících.
Závěrečný soutěžní večer patřil DS Pod zámkem Kyjovice, který přijel s inscenací hry Pavla Pavlíka Katerinka-Kača. Málo známý autor, potomek vystěhovalců z Moravského Slovácka do Austrálie, se v textu hry nostalgicky vrací do světa svých rodičů z počátků minulého století, hru napsal v moravsko-slovenském nářečí a jako téma zvolil dvojsmysl, slovní hříčku o dívce, která jde do lesa ukázat žíznivému lesníkovi studánku. Inscenace trpí zdlouhavostí, nezáživností a absencí dramatického děje, sebezahledění do lidového nářečí a několik primitivních zápletek na vytvoření nosného děje a napětí nestačí. Diváci i porota, která pracovala ve složení Hana Cisovská, Dušan Zakopal a Ladislav Vrchovský, však společně ocenila herecký výkon představitelky hlavní role a zároveň režisérky inscenace Marie Vaňkové.
Letošní štítinské Štivadlo bylo dokladem stoupající kvality jak ve výběru předloh, tak v samotném jejich jevištním ztvárnění. Ukazuje se tu prospěšnost dlouhodobější systematické lektorské práce a pozitivní dopad přítomnosti zástupců jednotlivých souborů na rozpravách o soutěžních představeních.
Porota přehlídky nominovala na letošní národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim 2010 inscenaci hry Příbuzné si nevybíráme v provedení souboru ŠAMU Štítina.
Jelikož obecní úřad ve Štítině nepočítal v rozpočtu s úhradou nákladů spojených s postupem místních ochotníků do Vysokého nad Jizerou, při závěrečném ceremoniálu poklekl starosta Štěpán Koník před šlechtickými majiteli panství s pokornou prosbou o finanční výpomoc pro divadelníky.