Texty: GREGAR, Alexandr: Prostějovský Top Ten - Doba vzletu. Amatérská scéna 2010, č. 4, s. 33 - 34.

K inscenaci Studia divadla Dagmar a pedagogické školy Karlovy Vary, Doba vzletu, vycházející především z textů Richarda Bacha, se vyjádřil Jožo Krasula: „Musí to být úžasný pocit, létat a vidět svět z pohledu ptáků. Ale i létání může mít svá úskalí, uděláme chybu a dojde k pádu.“ Což je hlavní téma, o něž se pokusil režisér Jan Hnilička se svou partou. Umně pospojoval více textů, aby připravil základní půdu, z níž lze vzlétnout. Ale k nohám si připnul obrovskou zátěž – statickou scénu, patetický přednes, sošné a málo metaforické mizanscény, snad s vírou, že myšlenka či poselství dospěje k divákovi pouze důrazem na přednes, že zázrak z pocitů letu a tragédie pádu se odehraje v divákově duši. Chvílemi se to dařilo, avšak celek působil velmi monotónně. Studio divadla Dagmar tvoří zkušení a chytří divadelníci, tentokrát se ale divadelní zázrak nekonal. Ambiciózní projekt zůstal někde na půli cesty.