Texty: FAITLOVÁ, Ivana, Plzeň, původní verze hesla

Ivana FAITLOVÁ, učitelka MŠ

1979 Loutkové divadlo začala aktivně pěstovat roku jako loutkoherečka plzeňského STŘÍPKU.
Autorka, režisérka, herečka, muzikantka, často autorka hudby.

Prošla kursem loutkoherectví při MKS v Plzni (Tomáš Dvořák), Studiem mladých na LCH (Jan Dvořák), různými semináři pro učitelky MŠ, loutkářskou lidovou konzervatoří KKS Plzeň a více než 10 autorsko-dramatizátorskými semináři LCH (obojí Luděk Richter).

Ivana Faitlová je jednou z nejvýraznějších autorek (většinou adaptace méně známých epických děl), vynikající nejen citem pro divadelní potřeby, ale i jazykovým nadáním, a režisérkou s výrazným ženským, ale pevným rukopisem.
Inscenace, v nichž byla do roku 1991 autorkou, spoluautorkou či upravovatelkou textu, spolurežisérkou, skladatelkou i interpretkou hudby a herečkou, od roku 1992 pak už naplno i režisérkou, a za něž obdržela ona i soubor všeliké ceny:
1981 Jak moucha přemohla sedm krejčích a dva obry
1982 Byl jednou jeden dům
1983 O zpěvavém království a zlém čaroději
1984 O Palečkovi
1985 Jak se léčí princezny
1987 Hurá do Afriky
1988 Nesmysl! Nesmysl?
1990 O zlatém copánku
1991 O Uladinovi a krásné Omně
1992 Zlaté kapradí
1993 Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty
1994 Kérkonošská pohádka
1995 Cikánské princezny
1997 Brum-pohádka aneb Výchova medvědů v Čechách
1998 Modrý Mauricius
2000 Havrane z kamene aneb Čarodějnice z Býčí hory
2001 Finist, jasný sokol
2003 Kouzelnej mlejn
2005 Třináctery hodiny
2008 Hotel Beránek


V loutkovém divadle je příkladem i svou pracovitostí a zodpovědností, s níž se úspěšně snaží dělat divadlo, které by bavilo děti, dospělé i samotné inscenátory.

Na LCH se poprvé dostala 1980 jako divák a pak už 1981-2001 s 11 inscenacemi Střípku ( 1 uvedenou na pouti) jako autorka hudby, 1988 jako spoluautorka a od té doby vždy jako autorka adaptací, 1981 jako spolurežisérka a od 1992 jako režisérka a většinou i jako herečka.
Do 200 na LCH získala vedle cen souborových i šest cen za dramaturgii a režii.

Od roku 1992 se ujala režie i vedení souboru naplno, píše texty i hudbu a v inscenacích hraje jako loutkoherečka, ale i na kytaru či akordeon.

1995 už podruhé dostala Cenu Českého střediska UNIMA .