Texty: SCHEJBALOVÁ, Pavlína: O loutkářském nadělení v Čechách 2010 - Exnarová, Alena: Turnovský drahokam, 20.–21. 3. 2010 - Kwenda Katika.

Druhé a třetí doporučení získaly shodně soubory dva: LS Napopel ZUŠ Chlumec nad Cidlinou s inscenací Jak vdát princeznu (soubor podle Hany Doskočilové) a LS Není to, ani to ZUŠ Turnov s inscenací Kwenda Katika (kolektiv, úprava Romana Zemenová).
Kwenda Katika prý v překladu znamená „Jedeme v tom“. Je to autorská výpověď mladých lidí (skupiny děvčat a jednoho chlapce, pracujících pod vedením Romany Zemenové), v níž zpracovávají různé zážitky či situace, s nimiž se v průběhu vyrůstání, od raného dětství až do puberty, setkávali. Základem je myšlenka, že člověk se rodí s čistou duší, která se postupně díky různému našeptávání, špatnému vlivu a nezkušenému rozhodování, jak se v některých situacích zachovat, kazí. Čirá tekutina ve sklenici představující duši se postupně zabarvuje… Středem scény je stůl, okolo hromady nejrůznějších předmětů, s nimiž se hraje. Ústřední postavou je dívka Ema, v jejíž roli se postupně, tak jak roste a proměňuje, děvčata vystřídají (předávají si šátek a uvazují kolem krku). Inscenace je cenná především silou a upřímností výpovědi. Problémem přehlídkového představení se do jisté míry stal prostor jeviště turnovského divadla, který byl pro tuto duchem sevřenou a komorní inscenaci přece jen poněkud rozlehlý, a tak se vzájemnými vzdálenostmi a občasným únikem jednotlivců do postranních šál trochu narušila soustředěnost celku.

www.amaterskascena.cz. AS 2010/3, s. 40.