Texty: GALETKOVÁ, Hanka: Mladá scéna na Malé scéně nabitá, inspirující i provokující - Sestra. Amatérská scéna 2010, č. 4, s. 10 - 14.

Studio Divadla Dagmar a pedagogické školy Karlovy Vary otevřelo celou přehlídku inscenací Sestra. Pod vedením zkušené vedoucí Hany Frankové jsme hned v prvním představení měli možnost vidět nadprůměrné herecké výkony čtyř hlavních protagonistů. Jejich herecký projev byl civilní, uvěřitelný, a proto působivý. Soubor si vybral poměrně nesnadnou textovou předlohu Vladimíra Fekara odkazujíci svou strukturou a formou spíše k dramatické básni a jmény postav k severské provenienci. U nás je nejznámějším představitelem tohoto typu současného dramatu Jon Fosse. Soubor hru inscenoval v úctě k autorovi a evidentně si v něm svá témata našel: hledání vlastní identity v dospívání, problematika rozpadlé rodiny, sourozenecký vztah... Podstatné je, že se mu dařilo tato témata sdělovat divákovi. Příběh hry není veden lineárně. Je na hranici snu, vnitřních představ, hlasů a reality, mezi kterými neustále osciluje. Jde o příběh mladého Svena, kterému se po nalezení rodného listu jeho dávno mrtvé sestry, začne sestra Patti zjevovat a hovořit s ním. Hovory či setkávání s ní mu postupně odkrývají historii vztahu jeho rodičů, kteří spolu již nežijí, a především v komunikaci s mrtvou odkrývá Sven sám sebe, svou identitu, jedinečnost. Příběh není uzavřen jasnými odpověďmi na otázky, které exponuje. A nebylo ani ambicí souboru tyto odpovědi hledat či osvětlovat. Ponechává v inscenaci prostor pro nedopovězenost, pro sen, pro výklad divákův. Soubor zvolil úsporné jevištní prostředky, kterými přenesl tento typ dramatiky na jeviště. Režijně jsou přesně řešeny mizanscény a herci neilustrují texty jevištních poznámek, které pronášejí postavy hry nahlas (což je zakódováno v samotném předloze).