Texty: JOSEPHOVÁ-LUŇÁKOVÁ, Blanka: Loutkářská přehlídka v Divadle Jesličky Hradec Králové 9.–10. 4. 2010 - Pohádka o loutkovém divadle.

Kontroverzním se ukázalo představení J. S. T. E. Artyčok a D. R. E. D. Pohádka o loutkovém divadle, kterým podle slov režiséra a autora Ondřeje Pumra chtěli tvůrci vzdát hold loutkovému divadlu. O loutkové divadlo však šlo spíše v rovině filozofické. Inscenace se totiž zabývala úvahami o vzniku světa a přirovnávala Boha k největšímu loutkáři. Konkrétně nejloutkovější a (nejen proto!) nejpovedenější byla scéna z čajovny, kdy herec představující režiséra vysvětluje dvěma hercům a předvádí jim na vymáčených pytlících čaje, jak by si mystický loutkový výstup představoval. Škoda, že se tentýž obsah s doslovným textem posléze opakoval jinou (a slabší, protože okoukanou, tedy nepřekvapivou) formou navázaných herců – „živých marionet“. Soubor má blízko k polskému divadlu, vydává se směrem Grotowského, vychází ze symbolů, rituálů. Polská kultura má zcela jiné vnímání plynutí jevištního času, je jí vlastní jiné divadelní vyjadřování, má jiné parametry na užívání hereckého výrazu a ne každý český divák je chopen toto přijmout. Ondřej Pumr se prý snaží divákům zprostředkovat přímý prožitek. Potom nechápu, proč během svého představení rušil z hlediště smíchem i ve vážných momentech při zpívání žalmu. Jinak je otázkou, zda nejde pouze o naplňování Pumrových, byť třeba v hloubi uvnitřněných, představ skupinou lidí, z nichž mnozí odvádějí jen formu bez obsahu.