Texty: HRUŠKA, Jaromír a ANDERLE, Jiří: Přehlídka venkovských divadel Trhové Sviny 2010 – Marie aneb Fakt fiction. Amatérská scéna 2010, č. 4, s. 40–41.

Posledním představením tohoto dne byla inscenace Ženského amatérského spolku ŽAS Homole: Marie aneb Fakt fiction. Velmi slibuje. Ať již je to hned úvodním upozorněním na prolínání faktů a fikce, podpořené „odplutím“ a přesunutím „pevných“ stěn scény. Rovněž tak neustálá výměna hereček v roli hlavní představitelky dává tušit, že zde půjde spíš o všeobecný úděl žen než o vlastní převyprávění životopisu Marie Curierové–Sklodowské. Především je to ale tím, že ze všeho dění čiší jednoznačné vědomí, že zde nic není náhodné, vše je vpravdě s ženskou pečlivostí dokonale vymyšleno, připraveno a propracováno. A divák je stále překvapován dalšími nápady a gagy i vlastním řešením jednotlivých situací. A i když všechno toto uznávám a velmi oceňuju, postupně zjišťuju, že mne děj s sebou tolik nestrhává, jak bych očekával a častokrát i chtěl. Vše se stává poněkud stereotypní a já si začínám pokládat otázku, čím to je? Je to tím, že inscenátoři částečně opustili linii „hořké“ komedie, kde bych se měl od začátku bavit mistrně vystavěnými a provedenými gagy a vtipy a postupně si uvědomovat, čemu že se to vlastně směju? Nebo je to spíš jen místy vtipně okořeněný „běžný“ život ženy a já bych si měl uvědomovat jeho stereotyp a možná i obtížnou změnu? Ale i zde bych však potřeboval něčím udržovat v napětí. Osobně si myslím, že v této dobře vystavěné hře se velmi projeví případné nepřesnosti vlastní herecké práce, ba dokonce mistrovství jednotlivých členek souboru. Každopádně pro jistou rozpačitost a lehčí rozvolněnost v herectví zde prostor příliš nebude. A zdá se, že i dámy z ŽASu jsou si toho vědomy.