Texty: Kojetín - Z historie Hanácké scény

Hanácká scéna při MěKS Kojetín - Z historie
http://www.kojetin.cz/meks/meks_soubory_hs.php
V kulturním životě města Kojetína a nejširšího okolí působí amatérský divadelní soubor Hanácká scéna Kojetín. Za dobu své činnosti se soubor zapsal do podvědomí obyvatel celého regionu jako kulturní těleso, přinášející divadelnímu publiku hodnotné umělecké zážitky.

Amatérské divadlo v Kojetíně má dlouholetou tradici. Ochotnická představení zde byla hrána již na konci 19. století. První představení studentů – ochotníků se konalo o prázdninách 29. srpna 1918 v divadelním sále v Pivovaře. Byla to veselohra Ferdinanda Olivy „Pojď na mé srdce“.

V období po roce 1918 divadelní soubory pracovaly u tělovýchovných jednot (Sokol, Orel, DTJ) a při Studentském sdružení. Soubory uváděly jak činohry, tak také operety. Za druhé světové války, asi do roku 1943, vyvíjel činnost divadelní soubor Studentského sdružení. Po roce 1945 některé soubory obnovily svoji činnost, postupně však zanikly. Na podzim roku 1949 se členové bývalých souborů, hlavně Studentského sdružení, sešli a rozhodli se spojit a založit nový divadelní soubor, který si dal název Hanácká scéna Kojetín. Zřizovatelem nového divadelního souboru se stal Okresní dům osvěty Kojetín, později pak Severomoravské mlýny – mlýn Kojetín, dále pak Osvětová beseda Kojetín a její nástupce Městské kulturní středisko v Kojetíně, které je zřizovatelem Hanácké scény dosud.

K zakládajícím členům divadelního souboru Hanácká scéna Kojetín patřili: František Hájek, Vladimír Novotný, Otto Truneček, Karel Sýkora, Drahomíra Kopřivová, prov. Karpelisová.



Divadelní soubor Hanácká scéna Kojetín hrál především činohry, avšak operetní žánr mu nebyl také cizí. V roce 1971 uvedla formou čteného divadla „Deník Anny Frankové“. Do podvědomí diváků v Kojetíně a okolí se soubor zapsal operetami „Dům u tří děvčátek“, „Na tý louce zelený“, „Mamzelle Nitouche“. Soubor hrál hry českých i světových autorů i hry svého člena Vladimíra Novotného („Dorotka“). Poslední hrou, kterou soubor uvedl v roce 1980, byla hra Vladimíra Novotného a Karla Nováka „Trápení přespolního jezdce“.

Hanácká scéna Kojetín hrála především pro diváky v Kojetíně a okolí. Získala si hodně příznivců na vesnicích jak okresu Přerov, tak také okresů Kroměříž a Prostějov. Zajížděla také do okresů Jeseník, Opava a hostovala také v Ostrově nad Ohří. Soubor se zúčastňoval okresních, krajských, oblastních a národních přehlídek. Každá hra měla před soutěžním představením nejméně 15 repríz.

Počtem představení soubor rostl, kvalita herců se zvyšovala, úroveň souboru stoupala. Soubor se pravidelně zúčastňoval např. Okresního divadelního festivalu v Radslavicích, Krajského divadelního festivalu v Přerově, Krajského divadelního festivalu ve Frenštátu p. R., byl účastníkem Divadelního festivalu ochotnických souborů v Napajedlích, Národní přehlídky divadelních souborů v Krnově. Čtyřikrát byla Hanácká scéna vybrána na nejvyšší přehlídku amatérských divadelních souborů – na Jiráskův Hronov. Bylo to v letech:

1956 – hra M. Gorkij „Děti slunce“ (3. místo), 1958 – hra A. P. Čechov „Racek“ (2. místo), 1965 – hra J. Broszkijewicz „Skandál v Hellbergu“, 1977 – hra J. Jílek „Silvestr“.



Úspěšná činnost divadelního souboru Hanácká scéna byla podmíněna především nadšením a obětavostí členů souboru. Zvládnout 3 – 5 zkoušek týdně nebylo jednoduché a vyžadovalo značné pochopení i v rodině. Mnozí z těch členů souboru, kteří působili v padesátých a šedesátých letech již odešli do jiného angažmá. Budiž jim touto malou vzpomínkou vzdána čest a poděkování. Ti, kteří zůstali, pomáhají mladým členům souboru a vedou je k tomu, aby amatérské divadlo v Kojetíně nezaniklo.

Hanácká scéna Kojetín měla ve své činnosti štěstí jak na vynikající herce, tak také na vynikající režiséry. Důležité však bylo i to, že soubor měl obětavou „techniku“ (výtvarníky, osvětlovače, jevištní techniky, rekvizitářky, nápovědy, řidiče autobusu i nákladního auta a další), bez nichž by se divadelní představení nemohlo uskutečnit. K režisérům souboru patřil do roku 1960 František Hájek, po něm režisérskou štafetu převzali Vladimír Novotný a Leo Horák. Soubor navázal dobrou spolupráci s Moravským divadlem v Olomouci. Jeho herci a režiséři pomáhali režisérům souboru při přípravách špičkových soutěžních představení, např. při účasti na Jiráskově Hronově. Byl to režisér Radovan Kalina, herec Radúz Chmelík, ředitel olomouckého rozhlasu Vladimír Týřl a herec Karel Novák. Nelze nevzpomenout vedoucí souboru, na kterých ležela celá administrativa a organizační práce. Byli to František Hájek, Vladimír Novotný a Věra Kafková.

V osmdesátých letech nastává z generačních důvodů a z důvodů opravy sokolovny v činnosti souboru přestávky. Mladí, kteří do souboru přišli, odcházejí pracovat do jiných míst, herecký kádr se neobnovuje. K obnovení souboru dochází v roce 1991. Na počátku všeho jsou besedy nad alby Hanácké scény a povídání o ochotnickém divadle. Zájem hrát divadlo projevili mladí lidé a tak za pomoci manželů Novotných, Marie Oulehlové a Evy Řezáčové byla činnost Hanácké scény obnovena. Vedoucí souboru se stala Eva Řezáčová. Do souboru se přihlásili noví a mladí herci. První hrou obnovené Hanácké scény byla komedie „Košilka“ (premiéra v roce 1993). Režii měl Vladimír Novotný. Původní členové Hanácké scény Vladimír Novotný, Marie Oulehlová, Božena Novotná, František Kraváček, tak uvedli na prkna, která znamenají svět, mladé a začínající herce. Při další hře, „Bumerang“, opět v režii Vladimíra Novotného, jsme již mohli vidět mladý kádr Hanácké scény. A tak následovali hry „Ten, který nikdy nezalhal“, „Sluha dvou pánů“, „Člověk, muž a džentlmen“. Soubor režijně vedl Karel Novák, j.h., který nejen vybíral hry podle úrovně souboru, ale také dělal režii a učil mladé herce hrát divadlo.

V současné době herci Hanácké scény každoročně nastudují jednu hru převážně komediálního žánru. Účastní se Přehlídky amatérských divadelních souborů v Kojetíně, na které získali i množství ocenění.