Texty: HRUŠKA, Jaromír: Prima sezóna a Mladá scéna Český Krumlov 2010 – Tanec na dlani. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 21.

Prvním představením byl Tanec na dlani Studia D&T z Českých Budějovic. Inscenace, jejíž ústředním tématem byla drogová závislost a její vliv na bezprostřední okolí a mezilidské vztahy, upoutala na první pohled především svou formou a prací s jednotlivými složkami. Šlo o jakousi symbiózu výrazového tance a činoherního divadla. Jednoduchý příběh dvojice dívek, které tančily v úspěšném souboru klasického tance, byly kvůli závislosti jedné z dívek vyhnány z kolektivu a přešly do souboru, který se zabýval street dance stylem. Ani tam však dívka nepřestala „brát“, a tak se skupina rozdělila na dvě poloviny. Nakonec vše končí smrtí tanečnice a dojde k opětovnému spojení skupiny. Inscenace měla motivicky propracovanou strukturu, kterou nabourával především onen souboj činoherního divadla a tance. Dialogy se zdály být, v kontextu výrazového tance, těžkopádné a příliš „protidrogové“. Působily vyfabulovaně a nevěrohodně. Onu přirozenost by jistě dostaly pouhými razantními škrty. Součástí inscenace byla i projekce, která neměla pouze výtvarnou funkci, ale důsledně propojovala téma a příběh. Inscenátoři tak činili velmi zručně a odvážně ve stylu a duchu moderního divadla. Kontrast ve výběru hudby, který je sám o sobě dán příběhem (klasika kontra moderna) funguje dobře. Podaří-li se skupině odstranit jisté diskutované problémy, tak má rozhodně o čem hrát, co sdělit a jak zasáhnout diváka.
Odborná porota ve složení Mgr. Věra Regulová, Mgr. Jiří Pokorný a MgA. Jaromír Hruška navrhla do programu celostátní přehlídky studentského divadla Mladá scéna v Ústí nad Orlicí inscenaci Tanec na dlani Divadelního studia D&T z Českých Budějovic. Inscenace zaujala porotu jak formálně, tak i z hlediska obsahu. Zajímavé spojení výrazového tance a činoherního divadla odkrylo nejen problémy, ale především přednosti propojování verbálního a nonverbálního divadla. Porota ocenila souborovou práci poctivě jdoucí po tématu a kreativní použití některých prvků moderního divadla (např. scénografie, projekce...).